Objev ve vyloupené stavbě
Mayské kalendáře známe především ze vzácných knih zapsaných na papíru vyrobeném ze stromové kůry, z tzv. kodexů. V ruinách mayského města Xultún, jež leží v husté džungli Peténské prolákliny, objevili američtí archeologové výpočty pro datování událostí, které nám dovolují nahlédnout přímo „pod ruku“ dávného odborníka na časomíru.
Výpočty pro kalendář a datování událostí jsou staré asi 1200 let, což z nich činí nejstarší známou ukázku mayského kalendáře. Jedinou, která se dochovala z tzv. klasického mayského období (250 – 900 n.l.).
K objevu pomohla vědcům náhoda. Xultún byl sice zmapován už před 90 roky, ale archeologové ho začali systematicky zkoumat až v roce 2010. Před nimi řádili v ruinách města po celá desetiletí lupiči památek. Ti se také probourali do stavby, kterou Mayové před 1200 lety opustili a celou ji vyplnili kamením, střepy a hlínou.
Jen šťastnou náhodou se neprobořil strop stavby a dovnitř netekla dešťová voda. Díky tomu se mohly na stěnách dochovat mayské malby. Zloděje nijak nezaujaly. Ti nabouranou budovu záhy opustili a už se do ní nikdy nevrátili.
Když do probourané díry nakoukl student, který pomáhal při vykopávkách, věděl, že může vedoucímu expedice Williamovi Saturnovi z Boston University hlásit zajímavý nález. Sám však netušil, jak zásadní objev učinil. O jeho významu svědčí, že zprávu o něm otiskl přední vědecký časopis Science.
Žádný konec světa
Student viděl na kousku odkryté zdi zachovalou malbu. Když archeologové odkryli zdi kompletně, objevili kromě maleb také sloupce mayských číslic. Podrobnější studium odhalilo, že jde o výpočty pro potřeby datování událostí. Na stěnu si je jako na pracovní tabuli zapisoval dávný kronikář pracující pro vládce Xultúnu.
Když už nezbývalo dávnému počtáři na zdi místo, přemaloval staré výpočty a začal nanovo. Vědci tak mají možnost sledovat, jak staří Mayové při svých kalkulacích postupovali. Je zřejmé, že se snažili najít soulad mezi nejrůznějšími nebeskými cykly. Vedle Slunce a Měsíce sledovali i Mars, Venuši a zřejmě také Merkura.
Počtáři z Xultúnu vycházela jako základní perioda, za kterou se všechny cykly zopakují, necelých tisíc let. Zjevně ale počítal s mnohem vzdálenější budoucností, od které ho dělilo 6 700 roků. Zjevně tedy nepočítal s koncem světa v roce 2012. Pro nás to znamená klid ještě nejméně na 5 500 let.
