Nejtučnější v republice jsou Karlovaráci, hlavně muži | E15.cz

Nejtučnější v republice jsou Karlovaráci, hlavně muži

Poslední z testovaných. Tak se umístily Karlovy Vary v šetření projektu Krok pro zdravé srdce.

Deset českých měst a deset různých zjištění. Jedno z nich se týká Karlových Varů. Pokud jde o hladinu cholesterolu v krvi a množství tuku v těle, lidé ve městě horkých pramenů jsou na tom nejhůř ze všech testovaných měst. Hůř než jejich vrstevníci třeba v Praze, Ostravě nebo Hradci Králové.
„Průměrná hodnota cholesterolu byla v Karlových Varech 5,24 mmol/l (milimol na litr). Hodnotu doporučovanou odborníky, tedy pět milimolů na litr, překračovalo devětapadesát procent změřených. Karlovarští vykázali výrazně horší hodnoty, než byl republikový průměr,“ uvedla dietoložka Eva Kloučková.
Hladinu cholesterolu zvyšuje nejen cholesterol přijímaný ve stravě, ale hlavně složení přijatých tuků. I když to mnoho lidí překvapí, jeho hladinu negativně ovlivňují i nedostatek pohybu a stres.
„Pokud obyvatelé Karlových Varů dávají přednost živočišným tukům, přičemž zapomídělám. nají na pohyb a cítí se pod tlakem, našli jsme viníky. Pozor také na nadměrnou konzumaci sladkého. Dortík nebo sušenka opět neznamenají pouze kalorie navíc, ale mají často i nevhodné složení,“ upozorňuje nutriční terapeutka Michala Tomešová.
Prakticky stejně dopadli lidé z Karlových Varů, kteří navštívili Poradnu zdravého životního stylu značky Flora, i při zjišťování nadváhy. Téměř osmdesát procent z nich mělo v těle zvýšené množství tuku.
„Častěji se přitom jednalo o muže,“ upozornila Kloučková.
Podle poradkyně pro výživu Lucie Gábikové-Blahůškové je hlavním viníkem obezity nedostatek pohybové aktivity a hojnost potravin okolo nás.
„Mlsnost a jedení z nudy. Jediným sportem většiny lidí je nakupování v obchodních centrech a vození si nákupních košů plných zboží z akcí domů. Jindy by koupili balení jedno, ale když je to tak výhodné, tak koupí balení tři. Vždyť se to sní,“ říká Gábiková-Blahůšková.

Mám to v genech

Nemá rád tučné maso, v Česku oblíbený vepřový bůček mu vůbec nic neříká. Přesto Marek Mikeš z Karlových Varů nepatří ke štíhlým. Když si stoupne na váhu, digitální číslice se zastaví až na hodnotě 125 kilogramů.
„Se svou hmotností jsem už smířený, protože k nadváze máme v rodině genetickou dispozici. Ale v pubertě jsem samozřejmě to, jak vypadám, řešil,“ přiznává muž, který se stal novým tiskovým mluvčím Karlovarské krajské nemocnice.
Dříve jedl střízlivě a zdravě, k tomu se aktivně věnoval sportu. Byl také fotbalovým rozhodčím.
Přesto nikdy nezhubnul tak, jak si tenkrát přál.
„Když jsem viděl, že má snaha k ničemu nevede, měl jsem z toho deprese. A tak jsem prostě přestal hubnout. Uvědomil jsem si totiž, že geny jsou silnější než všechno, co proti kilogramům navíc A od té doby jsem v pohodě,“ směje se Mikeš.
Jak ale dodává, možná rizika, která z nadváhy pramení, nepodceňuje.
„Chodím k lékařce na pravidelná vyšetření hladin cholesterolu a cukru v krvi. A všechno je v pořádku,“ dodává.
Vliv rodinných dispozic na nadměrnou hmotnost nedávno potvrdila studie
„Životní styl a obezita“, kterou pro Českou obezitologickou společnost provedla společnost Stem/Mark. Podle jejích závěrů je obezitu nutné chápat jako chronické onemocnění. „Riziko nadváhy v dospělosti totiž stoupá s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku a v rodině,“ uvedl Vojtěch Hainer, ředitel Endokrinologického ústavu.
Jinými slovy, čím víc „tlustých“ rodinných příslušníků, tím vyšší pravděpodobnost nadváhy. Sedmdesátiprocentní šanci na nadměrnou hmotnost v dospělém věku získává člověk, jehož oba rodiče trpěli tímto problémem.

Třicet kilo dole

Vysoká potivost, dýchanázor vičnost, bolesti kloubů a otoky nohou. Přesně tyto zdravotní problémy přiměly Jiřího Dulovce, aby se ve třiatřiceti letech pustil do boje s přebytečnými kilogramy. Ještě vloni v zimě vážil 121 kilogramů, o sedm měsíců později už jen osmaosmdesát. „Už jsem tak nemohl žít dál. Když jsem si zavazoval boty, musel jsem se nadýchnout jako při potápění. Pak jsem se zanořil pod břicho, rychle zavázal jednu botu, potom se pomalu narovnal a chvíli odpočíval. Pak jsem se znovu nadýchnul a potopil se zavázat druhou botu. Přitom se mi točila hlava a bušilo srdce,“ vzpomíná.
Zhubnout pro něj znamenalo kompletně změnit nejen jídelníček, ale v podstatě celý životní styl.
„Výrazně jsem zmenšil dávky jídel, ale zvýšil jejich denní počet. Přestal jsem kouřit a pít slazenou kávu. Hlavně jsem se ale přestal vozit v autě a daleko víc začal chodit pěšky,“ vypočítává změny, ke kterým ho nastupující zdravotní problémy donutily. Pro zkušeného řezníka představovalo největší problém přestat kouřit a odepřít si uzeniny. „Dřív jsem místo chleba zakusoval k bůčku párek. S tím jsem musel skončit. Uzeniny jsem nahradil zeleninou,“ dodává Dulovec.

Země plná tlusťochů

Podle výše zmíněné studie společnosti Stem/ Mark má nadměrnou hmotnost dvaapadesát procent dospělých v Česku, z toho sedmnáct procent už je obézních. Obezity v Evropě navíc přibývá. Konkrétně v Česku vzrostl počet lidí s nadváhou od roku 2000 o tři procenta. A to přes fakt, že stravovací zvyky Čechů se za posledních deset let zlepšily. Češi dnes jedí více ovoce a bílého masa.
Hlavní příčinou zvýšeného výskytu nadváhy tedy nejsou ani tak stravovací zvyklosti, jako úbytek pohybových aktivit. Aspoň tři hodiny aktivnímu pohybu týdně věnuje jen necelá třetina populace. O dvě a půl hodiny týdně poklesl čas věnovaný obyčejné chůzi, zhruba o stejnou dobu se ale prodloužil spánek a sledování televize. A lidé unavení prací a stresem tloustnou.
„Ne každý obézní člověk si však dnes připouští, že je tlustý. A ne každý s tím chce něco dělat. Mění se totiž pohled na člověka. Tím, že už každý třetí člověk má nadváhu, přestává být obezita strašákem. Stává se něčím normálním,“ uzavírá Lucie Gábiková Blahůšková.
Bude v nové Evropě platit jako v době baroka: „Jsi tak hubená. Ty budeš asi nemocná!?“ Zdravé srdce Co děláte pro své srdce?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!