Nekoukej jak blázen. Jsem mrtvá schránka

Kouká ze zdi a čeká na to, až se na ni připojí někdo s notebookem. Karvinská mrtvá schránka ve formě USB disku je jediná svého druhu v kraji. Její majitel se inspiroval americkou novinkou.

Sotva se nový koníček mládeže objevil poprvé v USA, už má svého přívržence i v Karviné. Je to teprve pár měsíců, co v New Yorku místní mladík instaloval do zdi první takzvanou mrtvou schránku. Ta má podobu USB disku zabetonovaného ve zdi. „Na ni její autor nahraje nějaké soubory, které chce sdílet s dalšími lidmi. Ti, kteří jeho schránku objeví, tam mohou díky notebooku přidat své soubory nebo si nahrát ty ve schránce uložené,“ vysvětluje princip Jan Kondziolka, který už jednu podobnou umístil i v Karviné. Princip je podobný geocachingu. „Volně řečeno, jde vlastně o jeho elektronickou podobu. V obou případech hledáte poklad. U geocechingu jde o hmotnou věc, tady jím jsou soubory uložené na disku,“ porovnává Kondziolka. Elektronické mrtvé schránky fungují teprve několik měsíců. Ve světě jich je nainstalováno kolem čtyř stovek, v České republice ze zdi vyčuhuje zhruba desítka USB disků.

Inspiroval se v Brně

„První schránku v Česku vložil jeden kluk do zdi brněnského kostela. Přestože mě myšlenka mrtvých schránek zaujala, umístit ji do kostela mi přišlo docela nevhodné,“ myslí si Kondziolka. Přesto ho myšlenka zaujala a rozhodl se, že v Karviné jeden disk taky umístí. „Mám jeden velký koníček, a sice to, že se zabývám světelným znečištěním. Řekl jsem si, proč nevytvořit mrtvou schránku a nedat tam informace právě k této problematice. Je to takový nevinný spam,“ přiznává Kondziolka. Karvinský nadšenec vzal kladívko, majzlík a další náčiní a vyrazil k nedaleké zdi. „Samotná instalace byla tak trošku komedie. Majzlík s dřevěnou rukojetí se mi okamžitě rozpadl. Nemělo to cenu, takže tu trošku co jsem vysekal, jsem zase zamázl. Nakonec jsem to udělal tak, že jsem kydl maltu navrch a díky lepidlu na dlaždice dílo kupodivu drží,“ vzpomíná Kondziolka.

Nejbližší mrtvé schránky mimo Karvinou jsou v Brně a Zlíně. „Pár jich je taky v Praze. Ve světě jasně vede Amerika, ale hodně jich nadšenci umístili i v Německu nebo Srbsku. Tam se o to přičinil jeden šílenec z Bělehradu, který rozsázel po městě minimálně desítku disků,“ říká Kondziolka.

Další schránky přibudou

Na svůj poklad se majitel mrtvé schránky chodí pravidelně dívat. „Mám ji umístěnou asi měsíc. Baví mě stát opodál a sledovat reakce lidí, kteří se hádají, co to tam vlastně je. Zrovna nedávno šel kolem starší pár a ten očividně neměl tušení,“ usmívá se Kondziolka. Na obsah svého USB disku zatím nekoukal. „Takže nevím, jestli už tam někdo něco vložil. Dávám tomu ještě čas. Pro začátek jsem rád, že ji zatím ještě nikdo neukradl,“ vysvětluje. Místní nadšenec chce v příštích měsících instalovat i další schránky. „Například poblíž zdrávky, tam jsem si všiml jednoho odpadlého rožku. Tak jim to alespoň opravím. Také jsme se dohodli s kamarády, kteří se zabývají světelným znečištěním, že bychom jednu mrtvou schránku umístili poblíž hvězdárny ve Slovenském Hlohovci,“ dodal Kondziolka. Centrem všech mrtvoschránkařů je web deaddrops.com, kde jsou podrobnosti k umístění zhruba čtyřset USB disků.
„Jde o speciální webové stránky, kde každý uživatel vloží informaci se souřadnicemi schránky, s jejím popisem i s fotkou místa,“ vysvětluje mladý muž. Obsah jednotlivých mrtvých schránek je různý. Například první schránka v New Yorku obsahovala informace ke smyslu projektu, v Brně zase lidé přidávali fotografie s pozvánkami na nejrůznější akce v okolí. K instalaci mrtvých schránek je potřeba USB disk a rychleschnoucí beton. Disk, který se předem musí zbavit plastového obalu, se zabetonuje do jakékoliv zdi, aby byl konektor přístupný všem.