Neprašův humor a vážnost se nesou prostorem DOX

Výstava se koná osm dekád od autorova narození a deset let od jeho úmrtí a přichází v pravou chvíli. Nepraš se díky ní stává součástí aktuálního umění. Mnohá z jeho děl ukazují, že absurdní doba komunismu umělci nezlehčovala situaci. Ještě působivější je však Neprašova tvorba polistopadová. Ta jasně dokládá, že vývoj společnosti vedl Nepraše ke stejně absurdnímu a zároveň úsměvnému pohledu. Totéž se ostatně projevuje v dnešní tvorbě Kryštofa Kintery či Františka Skály.

Nepraš propojoval svoje kresby a sochy humorem a jeho protipólem – vážností. Jeho pohybové mechanismy ozubených kol a klik, fontán, pump, pisoárů, sanitárních a kanalizačních trubek jsou výrazem specifického přístupu k tvorbě. Každé dílo z odpadního materiálu má své nové využití. Kdejaký novodobý ekolog by mu záviděl. Vytvářel trojrozměrné objekty v lidské podobě. Jeho bytosti – stažené z kůže – se šlahouny žil, tepen, šlach a svalů vznikaly z instalatérského materiálu a dýchají, vedou mezi sebou dialog, lezou po zemi, vyprávějí pohádku, například o Sněhurce a sedmi trpaslících. Také objevil kouzlo litiny a z odlitků vytvářel mobilní sochy, které se točí, šlapou, vrtí.

Nebyl jen umělcem, ale i vědcem, který se nebál najít život ve zrezivělých trubkách od záchodu. Marcel Duchamp by se mohl inspirovat. A je třeba poděkovat všem, kdo se na expozici podíleli. Protože se jim podařilo nemálo: vytvořit komplexní retrospektivu nejosobitějšího sochaře z generace šedesátých let, která se zasloužila o rozkvět české výtvarné kultury.

Karel Nepraš

Centrum současného umění DOX

Výstava trvá do 1. října

Hodnocení: 100 %

Autorka je spolupracovnicí redakce