V září 2014 astronomové pozorovali zajímavou supernovu, kterou nazvali iPTF14hls. Ještě však ještě netušili, že se dívají na objekt, který explodoval již v roce 1954.
iPTF14hls na první pohled vypadala jako obyčejná supernova typu II-P. Jenže zatímco tyto supernovy mají tendenci jasně zářit asi 100 dní, v případě iPTF14hls šlo o 600 dní, během kterých více než pětkrát došlo k „přepnutí“ z jasného světla na tlumené. Tým odhadl, že její celkový vývoj je asi desetkrát pomalejší, než u typu II-P bývá obvyklé.
Vědci se proto podívali do archivů a ke svému úžasu zjistili, že na témže místě došlo k masivní explozi už před šedesáti lety. To je velmi překvapivé, protože pokud se nějaká hvězda stane supernovou, jde obvykle o konec jejího příběhu – je mrtvá, kaput, RIP. Tato konkrétní však zřejmě vybuchla ve výše zmíněném roce 1954, přežila a pak vybuchla znovu.
„Tato supernova boří vše, co jsme si mysleli, že víme o tom, jak to funguje. Jde o největší hádanku, s jakou jsem se během deseti let studia explozí hvězd setkal,“ uvedl vedoucí výzkumník Iair Arcavi z University of California Santa Barbara.
Jak je to možné? Odborníci soudí, že by mohlo jít o tzv. supernovu s párovou nestabilitou. Ta vzniká, když je nějaká hvězda tak masivní, že ve svém jádru vytváří elektrony a pozitrony. Následně je zničena jen její část.
Pokud je tento scénář správný, pak při první explozi mohla být iPTF14hls minimálně 95krát masivnější než Slunce. Odhady přitom naznačují, že v době posledního výbuchu byla nejméně 50krát masivnější než Slunce. Toto vysvětlení však není zcela uspokojivé, protože se zdá, že hvězda uvolnila více energie, než by se podle dotyčné teorie dalo očekávat. Vědcům tak nezbývá, než pokračovat v bádání.
