Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

Exoplanety u červeného trpaslíka (kresba)

Exoplanety u červeného trpaslíka (kresba) Zdroj: NASA

Většina exoplanet byla objevena nepřímými metodami. Na snímku je jedna z výjimek – systém HR 8799 pozorujeme přímo. Pozice odstíněné hvězdy je označena křížkem.
Exoplaneta u červeného trpaslíka (kresba)
YZ Cet je trochu podobný systému TRAPPIST-1. V něm okolo červeného trpaslíka obíhá hned sedm planet.
Měření radiálních rychlostí
5
Fotogalerie

Okolo blízkého červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři až čtyři planety. YZ Cet je nejbližší hvězdou s více než jednou exoplanetou. Všechny mají minimální hmotnost podobnou Zemi a obíhají velmi blízko od své hvězdy.

 

Tým astronomů hlásí objev tří až čtyř planet u velmi blízké hvězdy v souhvězdí Velryby. YZ Cet se nachází necelých 12 světelných let od nás. Exoplanety byly už dříve objeveny také u některých bližších hvězd, ale YZ Cet je nejbližší hvězdou s více než jednou exoplanetou.

Tři planety mají minimální hmotnosti 0,75 až 1,1 Země a okolo své hvězdy obíhají extrémně blízko. Zatímco Merkur oběhne Slunce za 88 dní, vnitřní planetě u YZ Cet to trvá jen 2 pozemské dny, prostřední planetě 3 dny a nejvzdálenější 4,6 dnů.

Mateřská hvězda je sice malým a chladným červeným trpaslíkem, ale vědci přesto nepředpokládají, že by se na povrchu planet mohl nacházet život. Kromě vyšších teplot bude problémem také vázaná rotace (planety jsou k hvězdě nakloněny stále stejnou stranou) a vysoké dávky ultrafialového záření.

Video placeholde
Měření radiálních rychlostí • Živě.cz

O složení planet nevíme nic, ale mohlo by se jednat o vyprahlé a horké světy, které možná už dávno přišly o své atmosféry.

Planet může být více

Planeta, na jejímž povrchu trvá rok (jeden oběh okolo hvězdy) pouhé dva dny, vypadá dosti extrémně. Podle vědců ale může ještě blíže k hvězdě obíhat čtvrtá planeta. Její minimální hmotnost by byla 0,4 Země a oběžná doba pouhý jeden pozemský den!

Hledání jehly v kupce šumu

Nejbližší exoplanetou zůstává Proxima b, která obíhá okolo Proximy Centauri, což je nejbližší hvězda od Slunce (4,3 světelných let). Proximu b a exoplanety u YZ Cet objevil spektrograf HARPS, který se nachází na 3,6 m dalekohledu v Chile.

Astronomové využívají principu, že planeta neobíhá okolo hvězdy ale obě tělesa obíhají okolo společného těžiště, jak můžete vidět na videu níže (kde je to ovšem pro názornost poněkud přehnané).

Planeta tak s hvězdou jakoby cloumá v kosmickém prostoru, což se projeví v posuvu spektrálních čar. Občas je ale těžké rozeznat signál planety od šumu způsobeného třeba aktivitou hvězdy.

Vědcům by pomohlo, kdyby planeta přecházela před svou hvězdou a způsobovala poklesy v její jasnosti. Existenci planety by se podařilo potvrdit a znali bychom i její velikost. Zatím ale není jasné, zda některá z planet u YZ Cet před svou hvězdou přechází.