Nanovlákna bývají označována za materiály třetího tisíciletí. Mají přinést revoluci v medicíně, elektronice a mnoha dalších oborech. Firmu, kde stroje na výrobu textilních výrobků s průměrem menším než jeden mikrometr vynalezli, opouští její zakladatel Ladislav Mareš. „Potřebuji si uvolnit ruce, abych mohl být prostředníkem mezi výzkumníky a obchodem,“ vysvětluje Mareš.
Před lety jste založil firmu Elmarco, nyní z ní odcházíte. Nebude se vám stýskat?
Prodal jsem pouze svůj většinový podíl, ale firmu zcela neopouštím. Zůstávám v ní dál jako menšinový společník. Elmarco má vybudovanou pozici světového lídra ve výrobě technologií pro průmyslovou výrobu nanovláken. Prodalo už přes sto strojů. Má trhy, zákazníky, produkt. Základní práce, kterou jsem měl udělat, tím skončila. Ve svém dalším pracovním životě na ni logicky navazuji a v oboru nanotechnologií zůstávám. Elmarco potřebuje, aby bylo na trhu co nejvíce aplikací, aby neustále rostl zájem o jeho stroje. Svým novým byznysem mu mohu pomoci. Budu se nyní věnovat rozvoji trhu s nanovlákennými produkty.
Nově založená firma se jmenuje Nafigate. Na co se konkrétně zaměří?
Na způsob, jak dostat nové materiály na trh. Budeme vytvářet spojení mezi vysokými školami a firmami. Dnes je v naší databázi přes pět set univerzit, které se zabývají vývojem nanovláken. Mezi ně patří špičky, jako jsou například Massachusetts Institute of Technology ze Spojených států, japonský Kyoto Institute of Technology nebo National University v Singapuru. Po celém světě vznikají nové nápady na další nanoprodukty a my máme za cíl je zastřešit, pomoci jim do praktického života. Umožníme tak univerzitám prezentovat výsledky výzkumů a propojit je s komerčním světem.
Jak to bude vypadat v praxi?
Z převážné části se vše bude odehrávat na internetu. Od listopadu testujeme náš nový portál v České republice. V březnu budeme otevírat jeho globální verzi. Naším hlavním cílem je Asie. Kromě toho, že vládne obrovským trhem s velkým potenciálem, jsou tu i výzkumy nanotechnologií velmi populární. Start i sídlo pro asijský kontinent bude v Singapuru. Paralelně vytváříme síť jednotlivých univerzitních pracovišť. Na nich by kromě nápadu a vývoje mělo probíhat také ověření, zda má produkt požadované vlastnosti. Následně vybavíme prototyp všemi potřebnými patenty a autorskými právy. Dalšími kroky jsou nabídky firmám. Zájemcům můžeme nabídnout například průzkum trhu. Dalším a neméně důležitým cílem je vyvolat zájem o nanotechnologie mezi lidmi.
S Elmarcem jste dosáhl úspěchu, jaký máte cíl s novou firmou?
Budu spokojený, až budeme mít uzavřeno několik mezinárodních projektů na základě vývoje aplikací a řešení, která významným způsobem ovlivní oblasti, jako je například čistá voda nebo životní prostředí. Cílem je nastartovat několik projektů, které by zapadaly do řešení globálních problémů. Například spolupracujeme s univerzitami na úpravě pitné vody nebo na alternativních zdrojích energií.
Když zůstaneme u vody, kdy se začne upravovat pomocí nanotechnologie a kdy bude projekt uzavřen?
V rostoucích průmyslových oblastech Asie je znečištění vody i celkového životního prostředí velkým problémem. Země jako Čína nebo Indie ho budou muset velmi brzy začít řešit. Koncem minulého roku se podařilo dát dohromady seskupení firem, které by mohly vyvíjet zařízení právě na úpravu vody. Je to ale dlouhodobá záležitost a vše bude trvat ještě několik měsíců, možná i let.
Vrátíme se k vaší první firmě. Na co jste hrdý, že se v Elmarcu podařilo?
Těší mě, že společnost Elmarco je první a zatím jedinou firmou na světě vyrábějící stroje na průmyslovou výrobu nanovlákenného materiálu. Na začátku stál objev liberecké technické univerzity, konkrétně profesora Oldřicha Jirsáka. Jsem rád, že Elmarco odkoupilo licenci, a že tak může vyrábět stroje podle požadavků svých zákazníků z celého světa. Lidstvo se zabývalo myšlenkou nanomateriálů možná už sto let, ale nápad, jak ho vyrobit průmyslově, a tím i levněji, se zrodil až u nás.
Ve firmě vznikla také první anorganická linka. Co může všechno vyrábět?
Byl na to potřeba speciální typ stroje, který umožňoval výrobu nanovlákenných materiálů z různých oxidů. Věříme, že má velkou budoucnost. Trh ale zatím na něj není připraven a jeho doba teprve přijde. Je tak dostatek času dále pracovat na vývoji ještě dokonalejší technologie. V blízké budoucnosti najdou anorganická vlákna nejčastější uplatnění například v kosmetice, solárních článcích nebo katalyzátorech. Jejich aplikace do finálních produktů umožní technologicky posunout výrobky, které budou více šetrné k životnímu prostředí.
To má spojitost se spoluprací Elmarca se společností ČEZ před třemi lety?
Ano, jako první na světě jsme spolu odzkoušeli solární panely právě s nanovlákny oxidu titaničitého. Testy potvrdily, že mají až o osmdesát procent vyšší účinnost při nižším osvitu než běžné křemíkové panely. Hodily by se tak například při opláštění budov. Zároveň by bylo potřeba zvýšit jejich výkon. Řekli jsme si ale, že hlavní náplní firmy je zdokonalování a prodej výrobního stroje. Projekt solárních panelů má určitě perspektivu, ale Elmarco nemělo kapacity a ani dostatek peněz, aby suplovalo roli energetických společností. Samotný vývoj jsme proto zastavili a dodáváme pouze materiál. V evropském projektu na tomto uplatnění nanomateriálů pořád pracujeme.
Jaké způsoby uplatnění nanotechnologií jste vymysleli a jaký byl nejúspěšnější?
Bylo jich mnoho, ale nejúspěšnějšími jsou momentálně vzdušné filtry. Dají se použít například v přečerpávacích stanicích plynu, kde je drahé zařízení a filtry s nanovlákny mu zvyšují životnost. Dále se používají u dieselových motorů, které se s nimi stávají ekonomičtějšími. Pak je velmi úspěšná i kapalinová filtrace, při které speciální filtry odlučují nečistoty s menší spotřebou energie. Slibnou budoucnost mají také textilní membrány se svými velmi unikátními parametry.
Před několika lety zaujaly speciální roušky, které by se daly využívat při chřipkových epidemiích. Jak je to s nimi dnes?
Sestrojili jsme stroj na zakázku, který dokáže vyrobit materiál s novou strukturou. Dokáže zachytit mikroorganismy a částečně i viry. Naši zákazníci mají už respirační roušky vyvinuty a teď se je snaží uvést na trh.
I přesto, že vznikly unikátní objevy, se říkalo, že Elmarco bylo v roce 2008 ve ztrátě. Je to pravda?
Tenkrát to psali v novinách. Samozřejmě, že když se vyvíjí nová technologie, tak náklady jsou v počátku vysoké. Každý vynález v dnešní době potřebuje velké investice a nějakou dobu trvá, než se uvede do praxe. Mezitím jsou měsíce a někdy i roky, než se začnou vložené prostředky vracet. Je běžné, že zisky ze začátku nejsou tak vysoké, aby pokryly počátky vzniku unikátních věcí. V minulých letech byly naše výsledky kolem nuly, ale doufám, že letošní rok bude ziskový.
Dal by se provoz na výrobu nanovláken označit za nejčistší továrnu?
To asi ne. Prostředí musí být čisté a specificky upravené, ale například závody, které vyrábějí speciální mikročipy, musí jít ještě dál. Tam je čistota pracovního prostředí několikanásobně vyšší.
Kde je největší problém, že se k unikátním projektům přistupuje pomalu?
Při návštěvách univerzit jsem zjistil, že existuje spousta zajímavých myšlenek, ale nejsou využity v komerční sféře, protože veřejný sektor to neumí prodat. Na druhé straně zase firmy nevědí, že podobné nápady by mohly vůbec existovat. Proto přichází náš nový portál, který propojí školy, jejich studenty a firmy. Nafigate chce laicky řečeno posbírat nápady z univerzit a nabídnout je komerčním firmám, aby je uvedly do praxe a každodenního života.
Co vám nejvíce při podnikání vadí? Jaké musíte nejčastěji překonávat překážky?
Nejvíce mi vadí lidská omezenost, malost a závist. Ty bývají základem pro případné další problémy.
Z čeho máte radost a co vás v poslední době potěšilo?
Jsem rád, že se nám podařilo uvést do života věc, kterou jsme převzali ve formě nápadu. Trvalo to dva roky, než jsme mohli prodat svůj první stroj. Vyvíjelo ho asi osmdesát lidí. A nejvíc mě potěšil před Vánoci e-mail od zákazníka. Potřeboval další stroje. Pro mne je to důkaz, že trh s nanovlákny už opravdu nastartoval.
LADISLAV MAREŠ
• Narodil se 27. července 1957.
• Vystudoval obor anorganická chemie. Dříve pracoval jako vedoucí technického rozvoje v uranových dolech ve Stráži pod Ralskem.
• V roce 2000 založil společnost Elmarco, působící v polovodičovém průmyslu. Firma byla od začátku úspěšná a získala spoustu ocenění. Mezi nejvýznamnější patří první místo za nejlepší inovace v Euroregionu Nisa pro rok 2005 a Czech Top 100 v letech 2004 a 2005.
• Přestože pracuje zhruba deset až dvanáct hodin denně, rád sportuje, věnuje se zejména lyžování, cyklistice a jízdě na koni.
• Snaží se také trávit co nejvíce času se svou rodinou.
