Nová metoda by mohla vodík přiblížit motoristické realitě

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Mlada fronta

Možnost využití vodíku jako paliva dostává stále reálnější obrysy, ale není to s ním zase tak jednoduché; vodík se totiž poměrně obtížně přepravuje a uchovává v „syrovém" stavu. Nyní se však zkouší nový proces jednoduššího získávání vodíku z metanolu, který by mohl odstranit jednu výraznou překážku na cestě k rozšířenému využití vodíku v dopravě a energetice.

Jak píše zpravodajský server BBC News, mezinárodní tým nedávno zveřejnil podrobnosti o efektivní, nízkoteplotní metodě pro generování vodíku z metanolu. Výzkum byl nastíněn v časopisu Nature.

Vodík má vysokou hustotu energie a je čistý – při jeho spalování je zplodinou pouze vodní pára. Zastánci vodíkové ekonomiky chtějí vyrábět vodík s pomocí přebytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektárny. Avšak protože je vodík plyn, musí být přepravován a skladován mimořádně bezpečně, což je možné jen v kapalném nebo stlačeném stavu. To ale vyžaduje mnoho energie.

Metanol obsahuje 12,6% vodíku jako kapalina při pokojové teplotě, což umožňuje, aby byl využit jako prostředek pro uložení vodíku po dobu, které je zapotřebí. Současné metody používané k uvolnění plynu z metanolu ale vyžadují vysoké teploty (nad 200 °C) a vysoké tlaky, což potenciální využití omezuje.

Nadějná metoda

Matthias Beller z Univerzity v Rostocku však popsal postup, při němž s kolegy používá katalyzátor na bázi drahého kovu ruthenia, který umí efektivně generovat vodík z metanolu už při 65-95C a při okolním tlaku. Autoři metody se domnívají, že jejich systém by mohl spojit výhody metanolu jako přenašeče vodíku a protono-výměnných membrán (PEM) palivových článků pro efektivní výrobu energie. Články PEM jsou považovány za jednu nejslibnějších technologií palivových článků.

Profesor John Loughhead, výkonný ředitel britské Energy Research Centre, řekl, že studie je „velmi zajímavým krokem na cestě k výrazně jednoduššímu a lepšímu skladování a přepravě vodíku, ale bude zapotřebí dalšího rozvoje, než to bude možné tvrdit s jistotou“. Kapalný metanol se svými 12,6% vodíku však podle Loughheada slibuje mnohem větší efektivitu, než jiná kapalná média, která ovykle obsahují asi čtyři hmotnostní procenta vodíku.

Profesor Loughhead také upozorňuje, že bude potřeba vyřešit také otázky s uvedením do praktického provozu. Ty souvisejí například s ovládáním vodíkové reakce nebo s vývojem zádržného systému, respektive, aby se vyloučila nutnost velké zásoby čistého vodíku, která by mohla být bezpečnostním problémem.