Nová sídliště mění tvář Olomouce. Jak se na nich žije?

Moderní sídliště postavená developery se stále více stávají součástí Olomouce. Jaké problémy mají jejich obyvatelé?

Za poslední dva roky postavily developerské firmy v Olomouci mnoho nových bytových domů i celých sídlišť. Na Horním lánu, Tabulovém vrchu, na Povelu či v Hejčíně tak vedle klasických panelových domů z minulého století vyrostly nezvyklé stavby. Některé dokonce ve tvaru pyramid, s terasami, podzemními garážemi. Hlavní výhody, na které realitní kanceláře zájemce lákají, jsou většinou kromě moderního bydlení také rozvinuté služby, skvělá dopravní obslužnost a také klid a bezpečí v místě. Situace se však od očekávání nových nájemníků někdy liší.

V noci leda taxi

Na Horním lánu developeři dokončili v loňském roce několik nových domů s luxusními byty. Hlavní předností místa je navíc přímé sousedství s nákupní zónou. Je zde také konečná tramvajových linek 1, 4 a 6, takže by toto bydlení mělo vyhovovat i lidem bez vlastního auta. Přesto je právě doprava problém, který řeší hlavně mladí lidé. „Tramvaje sem jezdí jen do půl dvanácté večer. Pak už sem nejede nic,“ říká pětadvacetiletá recepční Iva Stoyanová, která bydlí na Horním lánu asi půl roku. Pro mnoho lidí je přitom důležité, aby se domů dostali i v pozdních nočních hodinách. „Když po jedenácté hodině nestihnu tramvaj, tak je to špatné. Já se bojím chodit po sídlišti v noci, raději jezdím domů taxíkem. Nebo když je nejhůř, tak spím u známých, kteří bydlí v centru. Doufám, že ty noční linky zase obnoví,“ dodává Stoyanová. Přesto považuje Horní lán za dobrou volbu. „Je tady nákupní zóna, takže nakupovat můžu jít kdykoliv. Máme tu taky dva doktory, kteří jsou velmi dobří. Takže kromě dopravy mi tu nevadí nic,“ dodává Stoyanová.

Tabulový vrch nežije

Jedno z největších nových sídlišť vyrostlo na Tabulovém vrchu. Původní staré sídliště, které v době socialismu sloužilo rodinám sovětské armády, nahradila zcela nová výstavba. Ta kromě moderních bytovek zahrnuje také terasové domy, mezi lidmi přezdívané pyramidy. Na první pohled klidná lokalita s blízkostí nákupního centra má představovat ideální místo pro bydlení. I tam však obyvatelé postrádají noční tramvaje. „Zrušení nočních linek tramvají je absurdní. Pokud někdo přijede nočním rychlíkem, tak se asi o pět minut mine s poslední tramvají a pak mu nezbývá, než jet taxíkem nebo jít po svých. Hlavně mladí lidé se často vracejí po půlnoci a na Tabulový vrch už se nemůžou nijak dostat,“ popisuje situaci Jakub Korda, který bydlí již několik let v jedné z pyramid. Odbor dopravy olomouckého magistrátu zatím nemůže nabídnout příliš mnoho řešení. „V současné situaci a vzhledem ke změnám v DPH, které se nás výrazně dotknou, spíše hledáme úspory,“ říká Jana Dokoupilová z oddělení městské hromadné dopravy. Nové tramvajové linky se podle ní budou stavět jen do oblasti sídliště Povel, v souvislosti se stavbou komplexu Šantovka. Noční spoje tramvají však dopravní podnik neobnoví. Kromě dopravy vidí Korda na Tabulovém vrchu i další nevýhody. „Za největší problém tady považuji naprostý nedostatek jakéhokoliv společenského vyžití. Je tu jedna cukrárna a jedna podivná restaurace a jinak prostě nic,“ říká Korda. Zájem o další služby by přitom podle něho jistě byl. „Vždyť tady bydlí spousta lidí ze střední a vyšší třídy, kteří mají chuť po práci někam zajít a mají na to jistě i peníze, ale v okolí není kde se bavit. Komunitní život tu zcela schází. Lidé se tu nemají kde potkávat, snad leda u dětského hřiště, kam chodí s dětmi, ale to je hodně málo,“ dodává.
Předseda komise městské části Tabulový vrch Přemysl Titz tento problém uznává. „Víme o tom, že tam prakticky nic není, snad jen jedna malá hospůdka. Měla by se tam stavět také ještě jedna hospoda a další dětské hřiště,“ říká Titz.

Sídliště Povel

Sídliště Povel je vůbec největší sídliště v Olomouci. Gigantické panelové sídliště nemá pověst zrovna nejluxusnější lokality, přesto i zde našly developerské firmy další pozemky, na kterých stavějí nové domy. Sídliště se rozšiřuje například v Jeremiášově ulici, kde vyrostly dva nové panelové domy a třetí se staví. Za nimi už jsou pouze pole. Miroslav Čubák mohl z okna dva roky pozorovat výstavbu obou nových domů. „Myslím, že si vybrali dobré místo, aspoň mně tady nechybí nic,“ říká Čubák. Problémy s dopravou příliš neřeší. „Je tu všechno, asi pět linek autobusů, tramvajová zastávka je pár minut chůze. Je tu školka i škola, tři obchody, já opravdu nevidím nic, co by mi tu scházelo,“ říká Čubák. Spokojenost s místem bydlení je podle něj ovlivněná i věkem. „Samozřejmě mladí lidé se chtějí bavit a jít někam za kulturou, ale když se někdo rozhodne bydlet na sídlišti, tak nemůže čekat, že bude mít za domem divadlo nebo kino. To si musí zajet do centra,” uzavírá Čubák.

Sběrači kovů v Hejčíně

V Hejčíně chtějí lidé bydlet hlavně kvůli tomu, že je tam klid a také blízko do přírody. Již před deseti lety tu stála vůbec první pyramida v Olomouci. V posledních dvou letech k ní přibyly další. Prostorné byty s terasami našly rychle své majitele. Jedním z nich je i Petr Olša, který se do pyramidy v Hejčíně přistěhoval před půl rokem. „Vybrali jsme si to tady hlavně kvůli velké terase, původně jsme měli v plánu bydlet v domě se zahradou a tohle se nám zdálo jako vhodná alternativa,“ vysvětluje Olša. Za největší výhodu považuje klid a příjemné prostředí. „Je odtud blízko na Poděbrady, je tu poměrně klid, přitom do centra to není zas tak daleko, ale samozřejmě je lepší mít auto. Jezdí sem jenom autobus číslo 18 tak dvakrát za hodinu, což není úplně ideální, ale auto tu má skoro každý,“ popisuje Olša. Také tam se však místní obyvatelé potýkají s drobnou kriminalitou. „Je tu problém s velice aktivními sběrači kovů a vůbec všeho, co se dá sebrat. Kdykoliv vyjdu ven, vidím vždy v okolí někoho potulovat se s vozíkem plným harampádí, jsou to často i skupinky. Také nám tu někdo zapaluje popelnice,“ dodává Olša. Podle mluvčí městské policie Magdy Václavíkové dostávají strážníci hlášení na podobné skupinky ze všech městských částí Olomouce. „Samozřejmě při problémech v Hejčíně se ihned snažíme operativně zasáhnout,“ říká Václavíková.“ Problém se už ale rozhodli řešit všichni obyvatelé novostavby. „Vyměnili jsme všechny kliky za koule, protože nám už několikrát zmizely věci z chodby domu. V plánu máme i mříže a kamerový systém,“ uzavírá Olša.