Občas vyrýžuje zlato nebo české granáty. Zdeněk Běhal ale kameny rozhodně nesbírá kvůli zbohatnutí.
Říkáte, že nejste vitrínový sběratel. Jaký tedy jste ?
Mezi sběrateli minerálů je hodně „krasosběratelů“, kteří jdou jen po atraktivních barevných šutrech. To já nejsem. Zajímá mne spíš podstata kamene, jeho vlastnosti, za jakých okolností vzniknul a v jakých horninách se nachází. Největší radost mám z šutrů, které najdu v nějaké nové lokalitě. Nemusí být ani atraktivní na pohled. Postupně jsem se dopracoval i k nejjemnějším kamínkům, které rýžuju ze dna potoků a pak je zkoumám.
Zlato jste už našel?
Zlato je v Česku celkem obvyklé. Ovšem běžných drobných zlatinek se vejde do gramu kupříkladu tak pět tisíc. Při rýžování se na pánvi objevují daleko víc jiné těžké minerály, jako je granát, turmalín, kyanit, rutil nebo magnetit.
Prozradíte nám místa, kam chodíte rýžovat?
Nerad o těch místech mluvím, protože by tam mohli najet „zlatokopové“ a zdevastovat je. Příkladem jsou lokality vltavínů, které takové nájezdy změnily v „měsíční krajinu“.
Jak taková vaše rýžovací výprava vypadá?
Ze dna vodního toku odeberu štěrk a natřásáním ho přes síto pod vodou prosívám do pánve. Na dně síta zůstanou hrubší těžké minerály. Když je tam hodně granátů, je to pěkný pohled. Krouživými pohyby pánve pak ve vodě vyrýžuju nejjemnější podíl těžkých minerálů. Dřív jsem běžně u vody vydržel dva dny, dnes toho mám už po deseti sítech dost.
Kdy jste se sbíráním minerálů začal?
V roce 1974 na vojně. Na pár dnů jsem se ocitnul v Českém středohoří a vzpomněl si na to, jak mi táta vyprávěl, že se tam na polích povalují české granáty. Tak jsem to tam prochodil a na polích i v potoce granáty opravdu našel. Potom jsem začal sbírat i další minerály. Část jich mám vystavenou doma na policích, zbytek je v bednách ve sklepě. Občas nějaký kámen prodám na burze nebo ve svém obchodu. Je to příjemný přivýdělek, který však neuhradí ani náklady na benzín při sběratelských výpravách. Zbohatnout se na tom rozhodně nedá.
Je pravda, že se na Kolínsku kdysi těžil český granát?
V okolí Ratboře jsou tři historické lokality, kde se pyrop, tedy český granát, v osmnáctém a počátkem devatenáctého století těžil. Je to tam ještě v terénu znát. Zpracovával se v Kolíně a říkalo se mu přímo „kolínský granát“. Ta místa jsme našli s archivářem Jaroslavem Pejšou podle historických pramenů. V Kolíně jsme v průběhu času uspořádali dvě výstavy o granátech, včetně těch kolínských. Jsou trochu jiné než třeba ty z Českého středohoří nebo Podkrkonoší. Obsahují hodně takzvaných inkluzí, například charakteristických jehliček minerálu rutilu, které ho činí trochu temnějším.
Dovolenou si plánujete podle toho, jestli tam je zajímavé naleziště?
Jakmile se o nějakém pro mne zajímavém nalezišti dozvím, jedu se tam podívat. Pokud je to v mých možnostech, jedu za šutry i o dovolené. Letos jsem byl v Alpách a navštívil ve výšce 2700 metrů starý granátový důl. Granáty odtud se brousily i v Turnově.
Máte sběratelský sen?
Mnoho let jezdím pravidelně do Železných hor prohledávat jednu zajímavou lokalitu. Před čtyřiceti lety se tam na poli objevilo pár vzorků s pěkným korundem. Pole je ale dávno zatravněné, a tak pročesávám okolí. Někdy se mi o těch korundech i zdá.
