OBRAZEM: Soul je město, kde moderna přetlačila historii
Ještě po druhé světové válce byl Soul stejně jako celá tehdy sjednocená Korea velmi zaostalým místem, které patřilo k nejchudším na světě. Až technologický a ekonomický boom v následujících desetiletích způsobil, že se z něj stalo futuristické město plné architektonicky odvážných mrakodrapů.
První zmínky o Soulu pocházejí století je dodnes otevřen veřejnosti a konají se v něm modlitební setkání. zejí z roku 18 před naším letopočtem. Památky na dlouhou historii města jsou ale dnes skryty mezi tisíci moderními výškovými budovami, které společně s nekonečnými sídlišti pojmou na ploše kolem šesti set čtverečních kilometrů stejné množství lidí, jako je v Česku, tedy něco přes deset milionů.
Stalo se tak v důsledku prudkého vývoje od šedesátých let minulého století. V Soulu proto není žádné historické centrum plné středověkých uliček, jak to bývá ve většině evropských zemí. Pamětihodnosti města, které se hlavním definitivně stalo roku 1895, jako Královský palác či buddhistické kláštery a další, stojí bok po boku prosklených mrakodrapů a až pětiproudých hlavních magistrál. Stačí však často odbočit z některé hlavní tepny a pak lze objevit kousek postaršího světa se starými skrovnými obchůdky a podniky, které na turistických mapách zaznamenány nebývají.
Díky boomu je Soul i sídlem firem, které ze zanedbané země udělaly ekonomického tygra – Samsungu, LG, Hyundai, Kia a dalších. Ačkoli tak zabírá jen 0,6 procenta rozlohy země, na jejím HDP se podílí více než pětinou. I to je důvod, proč v přeplněném Soulu žije více než pětina obyvatel celé Jižní Koreje.
