Panorama Olomouce se změní. Ve městě mají vyrůst výškové domy. Nejblíže cíli je mrakodrap Moravské vysoké školy.
Když v roce 2003 dostavěl podnikatel Josef Tesařík v Olomouci první mrakodrap města, čelil kritice i obdivu. V květnu bude pokládat základní kámen k nové osmnáctipatrové budově v Olomouci. Mrakodrap je součástí chystaného kampusu a inovačního centra Moravské vysoké školy na třídě Kosmonautů naproti bývalého okresního úřadu. „Nejde o to stavět, důležité je mít pro takové stavby uplatnění. Jinak jde o vzdušné zámky. Třeba byty jsou už dneska mimo,“ tvrdí Tesařík.
Ten chce zatím ze svého investovat do kampusu dvě stě milionů korun. Dokonce odmítl již schválenou dotaci Czech-Investu ve výši sedmdesáti milionů. Svazovala by mu ruce. „Krize je ideální pro investice. Všechno je levnější a my máme za posledních deset let našetřeno,“ říká Tesařík. Věří, že kampus bude vydělávat nejen jemu, ale bude přínosem pro celý region.
Výškové stavby v Olomouci ale musejí splňovat určité podmínky. Posuzují je i památkáři. „Jde především o pohledy z dálky. Stavba nesmí narušit panorama a zastiňovat historické jádro města,“ uvedl ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Pavel Konečný. Kolem městské památkové rezervace existuje dokonce ochranné pásmo. Nový mrakodrap leží těsně za ním.
Debatu o mrakodrapech v Olomouci rozproudila již před více než dvěma lety ohlášená stavba tří věží místo bývalých sladoven ve Wolkerově ulici. Jejich výška téměř sto metrů by vytvořila novou, nepřehlédnutelnou dominantu města. Investor ale od záměru upustil a vizualizaci není možné ani zveřejnit. Co se sladovnami bude, není zatím zcela jisté. Společnost Hopr Group má na svých webových stránkách několik dalších odlišných návrhů. Bez mrakodrapů. Proti nim totiž byli i památkáři.
„V současnosti připravujeme architektonickou studii projektu Nová sladovna. Počítáme s multifunkčním využitím areálu, kde by se hlavně bydlelo. Součástí budou i administrativní prostory a hotel,“ uvedla za investory Bohdana Hošková. Primátor Martin Novotný přiznal, že možnost prosadit tři vysoké věže blízko historického jádra města byla téměř nulová. „Přitom to byl velice zdařilý návrh architekta Fránka, jeden z nejlepších, jaké se kdy v Olomouci objevily. Ale nerealistický,“ řekl Novotný. Sám je skeptický i vůči tomu, že je Olomouc dostatečně ekonomicky silné město pro takové stavby. Soudí, že dvě nebo tři podobné budovy stačí. „Nemám na výškové stavby černobílý názor. Necitlivě postavené mrakodrapy můžou městu uškodit. Jde o kvalitu architektury. Na druhé straně několik staveb může skutečně zvýšit prestiž města a přiblížit Olomouc velkoměstu,“ dodal primátor.
Jednou z dominant Olomouce na příjezdu od Mohelnice by se mohly stát Dvě věže v Pražské ulici. Jenže už nyní firma VCES zvažuje, že až tak vysoké tyto věže nebudou. Devíti a sedmnáctipatrové obytné domy se mají snížit. „Jde především o peníze. Nechceme vychrlit gigantický projekt, musíme být reální, abychom to finančně utáhli,“ uvedl jednatel Jiří Ratajský. Úplně původní varianta počítala se sedmnácti a čtrnácti patry. Dvě věže navržené Alfaprojektem lákají na nevšední výhled na město i na nedaleký Svatý Kopeček. Začít stavět by se měly na začátku roku 2012.
„I o tomto projektu, jako o všech, se hodně mluvilo. Čím je dům vyšší, tím je dražší a technicky náročnější. Jde o požární předpisy, tlakové poměry pro topení a čerpání vody nebo o evakuační výtahy. Pozemek v ceně stavby nehraje klíčovou roli. Limity se zpřísňují ve chvíli, kdy je dům více než dvanáctipodlažní,“ objasnil Ratajský.
Podobně nejistý je i projekt mrakodrapu s jednadvaceti patry nedaleko s názvem Sladké město. „Věž se zkoseným vrcholem by měla mít třináct základních pater a dalších osm v šikmé části,“ popsala Dana Moravcová z ateliéru KRR Architektura. Stavba bytovek má začít v září, mrakodrap j v plánu až v poslední, třetí etapě a do té doby se ještě může cokoliv změnit.
Nejde o výšku
Výškové stavby ale nemají být jen funkční. Podle historika umění Ondřeje Jakubce by měly obohacovat obraz města o zajímavé siluety. „Ve chvíli, kdy si mrakodrapy nekonkurují s kontextem historického jádra, nic proti nim nemám,“ řekl Jakubec. Takový případ ale v současných návrzích nenašel. „Už přednádraží je urbanisticky příšerné i s tou výškovou budovou,“ myslí si Jakubec.
Jeho kolega historik architektury Jakub Potůček nepatří mezi odpůrce mrakodrapů, tvrdí ale, že nemá smysl z Olomouce dělat americky vyhlížející město.
