Opačně, ale přesně. Ručičky ho din na kostele si vyměnily role

Ačkoli se na ně nikdo nemůže vždy stoprocentně spolehnout, všem odměřují čas stejně. I když se zastaví. Ciferníků s ručičkami jsou Písek a Strakonice plné.

Kostel v Písku

O 137 let staré hodiny na věži děkanského kostela v Písku se dodnes stará věžník. Každý den pečlivě seřídí čas, mechanický strojek pravidelně maže a pro návštěvníky připravuje prohlídky. Jeho úkol je trochu jiný, než měl věžný původně. Ten musel sledovat, jestli se neblíží nepřítel a hlavně jestli někde nehoří.
Pokud zpozoroval požár, dal znamení ostatním. „Když byla noc, vyvěsil směrem k ohni velikou lucernu. Dodnes takovou máme v muzeu,“ zmínil ředitel píseckého muzea Jiří Prášek. Když hořelo ve dne, vyvěšoval pro změnu prapor. K tomu ještě dával znamení na zvon.
Dnes už z věže nikdo katastrofu nehlásí, lidé se na ni dívají, hlavně když chtějí vědět přesný čas. Ručičky hodin je ale mohou trochu zmást. Jsou totiž naopak. Malá ukazuje minuty a velká hodiny. Jsou ale přesné.
Podle hodinářů je to prý z praktického důvodu. „Ciferník na nich patří mezi jeden z největších v Česku. Pokud by si na velkou ručičku, která musí běžně obíhat dokola rychleji, sedl například nějaký pták, dostala by docela zabrat. Funguje pak jako páka. Proměnit ručičky je jedna z možností, jak jim ulevit,“ vysvětlil Prášek.
Hodiny na věži kostela jsou z roku 1874, podepsaný je pod nimi písecký hodinář Karel Fiedler, podle odborníků ale pravděpodobně jen původní strojek upravoval.

Radnice v Písku

I věže písecké radnice měly dříve unikátní hodiny. Každou celou signalizovaly zdvojeným bitím. Například v poledne je lidé slyšeli hned osmadvacetkrát. „První čtyři údery ohlašovaly celou hodinu. Dalších dvakrát dvanáct pak označovalo čas,“ vypráví ředitel píseckého muzea.
Nejvíc za den odbily hodiny právě v poledne. Nejméně pak v jednu hodinu, to bylo po městě slyšet údery jen šestkrát.
Hodinový strojek od Sebastiana Londonspergera z roku 1768 byl na radnici do třicátých let, dnes je v muzeu a ještě funguje. Zajímavé je na něm i to, že v době, kdy byl na radnici, obsluhoval celkem osm ciferníků. Na každé z věží čtyři.
Dnes už je na radnici strojek nový. Doplňuje ho zařízení, které dokáže změnit melodie, když ohlašuje čas. Minulý týden se ale hodiny předcházely o minutu a půl.

U Starého mostu v Písku

Chyběly jim jedny ručičky, ale už jsou zase v pořádku. Hodiny na sloupku u Starého mostu nedaleko cukrárny už ukazují ze všech stran správný čas. „Je pravda, že jedny ze tří ručiček byly asi týden pryč. Museli jsme je nechat opravit,“ vysvětluje za městské služby Petr Šejnoha. Pokud nenastane nějaká porucha, mohou se podle něj na hodiny lidé spolehnout. Jsou totiž řízené signálem z Německa. Automaticky se tak rafičky přetáčejí i při změně letního a zimního času. Tyto hodiny jsou jediné, které mají v Písku na starosti technické služby.

Zámek Strakonice

Dřevo, měď, plátky zlata. Když to někdo umí dobře poskládat, vzniknou hodiny. Třeba takové, které dělal hodinář Jindřich Klinger z Tlučné na zámek do Strakonic. Mají dvaašedesát na dvaašedesát centimetrů a vyráběl je přes dva měsíce. Jejich cena je 28 500 korun. „Ovšem včetně úpravy hodinového strojku. Ale kdybych se jim věnoval každý den tak osm hodin, mohly by být i za tři týdny,“ dodal.
Hodiny jsou vidět na vstupní bráně ze směru od nádvoří. „Dřív tu byl ciferník jen zvenčí. Ale při rekonstrukci, která byla před dvěma lety, jsme sem dali ještě jeden menší,“ vysvětlil. Změnou prošly také ty zvenčí brány. V historických listinách stálo, že bílý ciferník s černými číslicemi měl původně černý podklad se zlatými čísly a ručičkami. Dnes je tam takový zpět.
Malé i velké hodiny řídí přesný elektronický stroj. Na jejich čas se tak mohou lidé spolehnout.
Škola na Velkém náměstí ve Strakonicích
O pár minut se předchází hodiny na základní škole na Velkém náměstí. Pravděpodobně to má na svědomí počasí. Stává se to, když jsou velké rozdíly teplot, na vině je rozpínání kovů. „Někdy to dělá za týden i pět minut. Hodiny se předcházejí, když je zima,“ uvádí hodinář Klinger. Jestliže je potřeba udělat větší opravy, stará se také o mechanické hodiny na strakonické radnici.
Drobnosti zvládnou vyřešit zaměstnanci z místních technických služeb, kteří mají na starost pravidelnou údržbu a pomocí kyvadla hodiny i seřizují.
Pokud je nutné posunout ručičky, nemusejí na sebe křičet nebo si telefonovat z ulice, kolik ukazují. „Ve věži je malý ciferníček. Ukazuje stejný čas jako na velkých hodinách venku,“ zmínil se Klinger.
Hodiny na škole mají podle něj elektrické natahování. To znamená motor s převodovkou, který se sám natáhne vždy, když závaží hodin klesne dolů.

Kostky po městě

Čas se minulý týden zastavil na hodinách u autobusového nádraží ve Strakonicích. Celý den ukazovaly půl třetí.
Chybička se vloudila a nikdo si jí nevšiml. Podle Josefa Blatského z Ekonomických služeb BH, kterým hodiny patří, je lidé z firmy průběžně kontrolují a seřizují. „Jsou řízené rádiovým signálem, takže pokud se něco neporouchá, měly by jít přesně,“ řekl.
Po městě má firma troje hodiny. Jedny u kostela sv. Markéty, další jsou u nádraží a poslední u bývalého Hotelu Bílý Vlk.