Ostře sledovaná papírna skončila v dražbě
Poslední majitel však přivedl papírnu ke krachu. Zpeněžení jejího areálu, rozkládajícího se na ploše téměř 35 tisíc čtverečních metrů, se uskuteční formou veřejné dražby. Keratech je jedna ze společností, které by se dostaly do bankrotu i v případě, že by nebyla ekonomická krize. Tvrdí to alespoň člen představenstva společnosti Naxos a jeden z nejuznávanějších odborníků na realitní trh Libor Nevšímal. Podle jeho odhadů se v následujících měsících ocitnou v insolvencích i mnohé další výrobní areály. Nevšímal míní, že ceny těchto objektů budou pro potenciální zájemce přijatelné, a díky tomu vzniknou podobně jako v případě papírny nové lákavé příležitosti pro investory.
#####Výroba i pro případ ohrožení státu
Papírna se nachází uvnitř průmyslového areálu Mondi ve Štětí, poblíž silnice z Mělníka do Litoměřic. Celkem je tu zastavěno více než 9500 metrů čtverečních. V hlavní budově o celkové ploše 5397 metrů čtverečních jsou kromě linky papírenského stroje také administrativní a další prostory. Všechny budovy kromě jediné byly v letech 2000 až 2002 kompletně renovovány. Výhodou areálu je dobrá dopravní obslužnost. Napojení na dálnici D8 je zhruba čtrnáct kilometrů odtud, se železniční stanicí je papírna propojena vlečkou a v bezprostřední blízkosti na Labi se nachází říční přístav.
Řeka v blízkém sousedství také slouží jako zdroj vody pro továrnu. Kromě hlavní budovy jsou součástí areálu mimo jiné přípravna látky včetně zařízení na čištění provozní vody, hala sloužící ke zpracovacím operacím a expedici, hlavní sklad, budova pro doplňkové výroby nebo skladování, budova garáží, kotelna, skladová hala a další. Budovy jsou podle Libora Nevšímala velmi kvalitní a udržované. Mají také dobré administrativní a sociální zázemí. „Ideální by bylo, kdyby nový majitel zachoval původní výrobu, popřípadě kdyby byla alespoň částečně využita technologie papírny. Je tu možné provozovat nejrůznější druhy výroby a také skladovat.
#####Kompletní rekonstrukce v 80. letech
Hlavní část papírny byla vystavěna v letech 1960 až 1963 jako společný poloprovoz papírenského výzkumného ústavu Bratislava a SEPAP Štětí pro ověřování nových technologií výroby buničin a papíru. Závod byl umístěn na vlastním pozemku v areálu tehdejších Severočeských papíren. Po roce 1970 se stal součástí Výzkumného ústavu papírenského průmyslu. Poloprovozní stroj byl využíván k dalšímu ověřování technologií a speciální malotonážní výroby především technických a filtračních papírů.
V 70. a 80. letech zde výzkumní pracovníci vyvinuli mnoho speciálních výrobků. Byly to zejména filtrační papíry pro automobilový průmysl, atomovou energetiku a byly také součástí respirátorů a plynových masek pro vojenské účely. Strojní zařízení bylo kompletně zrekonstruováno v letech 1984 až 1987. Bylo doplněno některými unikátními součástmi, například tvářecí jednotkou se šikmým sítem umožňujícím vyrábět papír i z netradičních surovin, jako jsou syntetická, skleněná, keramická, uhlíková, aramidová vlákna a také z kovových vláken.
Velkou výhodou pro výrobu technických papírů byla možnost produkce dvoj- i třívrstvých papírů, kdy každá vrstva mohla být vytvořena z odlišné vlákenné zanášky. V této době byl závod pod dohledem tehdejší obávané tajné služby StB z důvodů zabezpečení výroby strategických materiálů pro zbrojní průmysl. Byly zde umístěny státní materiálové rezervy pro výrobu v případě ohrožení státu.
#####Od úspěchu až ke dnu
Po pádu komunismu už nebyla papírna ostře sledována. V roce 1994 se privatizovala a přejmenovala na Filpap s. r. o. V této době produkovala celou řadu výrobků pro technické užití, ale také speciální krepované papíry potřebné při výrobě nitrocelulózy. Tehdy její majitelé zavedli rovněž výrobu filtrů pro automobilový průmysl, plynárenství, strojírenství a další obory a také filtračních papírů pro použití v laboratořích. Od roku 1999 byla vlastníkem závodu americká společnost The Moore, která ji provozovala pod názvem Amer-Sil. Ta upustila od výroby celulózových materiálů.
Hlavním produktem se v té době staly papíry ze skleněných mikrovláken využívané při výrobě separátorů pro akumulátory. Součástí výrobního programu se rovněž staly vysoce účinné filtrační materiály a také materiály izolační z anorganických vláken, které tu byly vyvinuty. V roce 2004 se ale majitelé ze Spojených států rozhodli ukončit svoji činnost a prodat papírnu novému majiteli. Hlavními důvody byly změna kurzu koruny, velká čínská konkurence na trhu v Asii a pomalý růst odbytu. Závod nakonec koupila ruská společnost Keratech Group.
Hlavní náplní její činnosti byl obchod s izolačními materiály zejména pro hutní průmysl. Novému vlastníkovi se podařilo obnovit dodávky filtračních a speciálních materiálů na zahraniční trhy. Finanční náročnost obchodu, zejména s izolačními materiály do východních zemí, ale způsobila, že platební neschopnost společnosti vzrůstala. Keratech pak už nemohla financovat suroviny a energie potřebné pro chod výrobní linky. Po odpojení dodávek plynu a elektrické energie se papírna ocitla v krachu. Následovalo insolvenční řízení a kdysi tak úspěšný závod skončil v konkurzu. Pohledávky se pohybují kolem 50 milionů korun.
#####Investice do budoucna
Dražba, z níž by měl vzejít nový majitel papírny, se uskuteční na podzim. Nejnižší podání – respektive vyvolávací cena – by se mělo pohybovat kolem 30 milionů korun. „Naxos nemovitosti nejen prodává, ale také hledá pro klienty možnosti jejich využití. Nejprve si přesně specifikujeme skupiny možných budoucích uživatelů. A pak za ně investici i promýšlíme. Uvažujeme o tom, co asi budou v určitém objektu chtít dělat, jaké mají potřeby. A už dopředu připravujeme pro zájemce potřebné podklady,“ uvádí Libor Nevšímal.
Realitní makléř se při prodeji majetkových podstat v rámci insolvencí musí podle jeho slov umět orientovat v nejrůznějších oborech – tedy i v papírenském průmyslu. Nevšímal odhaduje, že tento podzim prudce vzroste nabídka nemovitostí prodávaných v insolvencích. A tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat i v příštím roce. „Čas insolvencí, jejichž příčinou je ekonomická krize, teprve přijde a nastane doba přeskupování majetku,“ míní. A dodává, že majetky prodávané v insolvencích se stávají pro investory stále atraktivnějšími.
