Když počátkem tohoto roku do Spojených států zavítal čínský prezident Hu Jintao, Barack Obama si mu společně s šéfem Microsoftu Stevem Ballmerem postěžovali, že nejrychleji rostoucí ekonomika světa vůbec nerespektuje duševní vlastnictví a patenty a že kvůli tomu americkým firmám utíká spousta peněz. Čínský pohlavár slíbil, že se problémem začne zabývat. Neřekl ale jak a nestanovil ani žádné výsledkové termíny a kvóty. Proč taky, pro Čínu je celá patentová situace značně výhodná.
Technologickým světem už několik měsíců hýbou někdy až neuvěřitelně malicherné patentové spory. Firmy si nyní musí patentovat skoro všechno, i to, co je naprostá samozřejmost. Nikdy totiž neví, kdy se budou muset bránit napadení, že křížek pro zavření okna nemohou ve svém zařízení využívat, protože to byl nápad někoho jiného. Celé to nakupování firem kvůli patentům, placení armády právníků, stažení výrobků z distribuce a další faktory způsobují nejenom prodražení samotné výroby, ale také útlum inovací a vývoje.
Jiný kraj, jiný mrav
Je to problém západního světa. Západ musí žít z inovací a nových nápadů, aby mohl v globální ekonomice konkurovat. Proto se patentové spory v poslední době tolik vyhrocují. Na západě už se toho nedá tolik levně vyrobit, ekonomické břemeno proto spadá na chytré mozky a jejich nové výtvory.
Čína celou tuto záležitost bere úplně jinak. Je to jiná kultura, kde skutečnost, když někdo někoho okopíruje, znamená pro „okradenou“ stranu velikou čest. Okopírovaný má pocit, že udělal něco dobře a že slouží ostatním jako vzor. A tento svůj postoj Číňané promítají také na západní výrobky a patenty. Jednoduše je neřeší. Ne snad, že by to byli takoví anarchisté, ale proto, že přemýšlí jinak. Rozeberou váš dlouho vyvíjený a nákladný výrobek a postaví podle něj svůj vlastní. Vyrobí ho mnohonásobně levněji, protože mají levnější pracovní sílu (i to se ale postupem času mění, mladá generace Číňanů vyrostlých ve velkých městech už nechce pracovat za „hrst rýže“), a navíc bez poplatků za výzkum.
To ve výsledku znamená, že novou elektroniku je a bude možné v Číně koupit mnohem levněji, kdežto na západních trzích se do ceny promítnou patentové spory a zbytečné gigantické náklady spojené se soudními výlohami a poplatky za licence od patentových úřadů. Skutečně je zde hrozba, že komunisticko-kapitalistický stát nebude oproti nám tolik byrokraticky zatížený zbytečnostmi, že jeho technologický vývoj půjde dopředu mnohem rychleji. To samozřejmě nezáleží pouze na tomto jediném faktoru, on samotný je ale hodně významný.
Jak mi napsal jeden můj kamarád, patenty byly dobré v průmyslové éře lidstva, ale v informační éře omezují rozvoj lidstva. Ať se zde projeví princip olympijských her – nechť je vše určitým způsobem otevřené a vyhraje ten nejlepší a ne ten, co má dobré právníky.
Ovšem s tím, co teď kolem sebe neustále vídáme, je to nejspíš dost velká utopie. V celých spletencích patentových žalob už je velice těžké se vyznat. Tak třeba Google koupil Motorolu z velké části kvůli patentům. Některé z nich pak daroval taiwanskému HTC, které tak díky tomu může lépe bojovat proti Applu, největšímu konkurentu Googlu. A v pozadí se samozřejmě směje Microsoft, protože díky tomu získává potřebný čas.
Jedna velká rošáda.
