Jedna z nejznámějších vědeckých pří spočívá v otázce, co vzniklo dříve – zda slepice nebo vejce. Jedna méně známá z pivovarnického světa pak zní: Vzniklo dříve pivo, nebo chléb? Tato otázka je stará zhruba 60 let, kdy byla tato teorie poprvé vyslovena. Archeologové ze Stanfordovy univerzity nyní tvrdí, že na ni konečně našli jasnou odpověď: pivo.
Vědcům se totiž podařilo nálezem v jeskynním systému v nynějším Izraeli potvrdit několik na tehdejší dobu vysoce vyspělých pivovárečných metod. Zejména šlo o využití šlechtěných druhů obilovin, které se však podle dosavadních výzkumů v oblasti dávného Blízkého východu na polích běžně neobjevily po další tisíce let. V časopisu Journal of Archaeological Science tak tvrdí, že právě pivo bylo jedním z hlavních motivačních faktorů pro původní domestikaci a šlechtění obilovin, z nichž poté vznikly kvalitnější druhy chleba.
Archeologové našli v jeskyních nedaleko Haify doposud nejstarší dochovaný důkaz o vaření piva, který je stár zhruba 13 tisíc let. „Je zároveň důkazem o nejstarším člověkem vyráběném alkoholu, který byl kdy nalezen,“ tvrdí vedoucí výzkumu Li Liu. Tamější kultura Natúfien prý používala pivo jako součást rituálních hostin ctících mrtvé. „Výroba piva, minimálně v této kultuře, tak nebyla spojena s doposud nejběžnějším výkladem, tedy jako využívání přebytku zemědělské výroby, ale významným rituálem,“ uzavírá Liu, jejíž tým vzorky analyzoval.
