Radioteleskopy ALMA objevily u Proximy Centauri prachové disky. Už vloni objevili astronomové u hvězdy planetu o něco hmotnější než Země. Okolo hvězdy mohou obíhat další planety.
Astronomové loni objevili planetu u nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri. Planeta s označením Proxima b má hmotnost nejméně 1,3 Země a okolo hvězdy obíhá s periodou 11 dní.
Nová pozorování ukazují, že planetární systém u našeho nejbližšího hvězdného souseda může být mnohem složitější, než jsme si mysleli.
Radioteleskopy v akci
Astronomové se na Proximu Centauri podívali pomoci sítě radioteleskopů ALMA. Pozorování v jiné než viditelné části spektra nemělo za cíl nalezení dalších planet, ale průzkum okolí hvězdy.
Podle dat z ALMA Proximu Centauri obklopují tři prachové disky. První, zatím zcela nepotvrzený, je složený z teplého prachu. Druhý se nachází asi stejně daleko jako Země od Slunce a obsahuje chladný prach o celkové hmotnosti asi setiny Země a teplotě kolem -230 stupňů Celsia.
Poslední disk je ještě vzdálenější a mohli bychom ho přirovnat ke Kuiperově pásu za dráhou Neptunu.
Prachové disky mohou ukazovat na existenci dalších planet. ALMA sice odhalila jistý signál ve vzdálenosti 1,6 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce), ale pokud by se mělo jednat o planetu, musela by mít hmotnost asi jako Saturn, což je nejen nepravděpodobné, ale takovou planetu už by nejspíše astronomové objevili jinými metodami.
ALMA není jediná, kdo se na nejbližší hvězdu zaměřil. Před pár týdny skončila kampaň Red Dots, která se věnovala hledání exoplanet u tří červených trpaslíků. Proxima Centauri byla jedním z cílů.
Red Dots už pracuje s klasickým dalekohledem a spektrografem HARPS, který vloni objevil Proximu b. Existence planety se projeví posuvem spektrálních čar, jak se od nás hvězda vzdaluje a zase se k nám přibližuje. Tento pohyb způsobuje právě přítomnost planety nebo planet.
Zatím to vypadá, že astronomové možná objevili druhou planetu – měla obíhat mezi dvěma prachovými disky ve vzdálenosti 0,5 AU. Pozorovaný signál ale může být také falešný a způsobený aktivitou samotné hvězdy.
Na potvrzení existence si tak musíme počkat. Tým okolo Red Dots dokonce požádal o pomoc odbornou veřejnost a uveřejnil získaná měření.
Na vzdálenosti (ne)záleží
Na první pohled je to paradoxní. Astronomové znají tisíce exoplanet, které se nacházejí často i stovky světelných let od nás, ale průzkum Proximy Centauri ve vzdálenosti 4,2 světelných let jim dělá problémy.
Má to několik důvodů. Proxima Centauri je červeným trpaslíkem. U těchto hvězd se nacházejí obvykle spíše menší planety podobné Zemi či nepatrně větší. K pozorování podobných planet přímo nemáme dnes techniku.
Další možností jsou nepřímé metody. K pozorování například tranzitů planet, což je metoda, kterou využívá kosmický dalekohled Kepler, je potřeba velkého štěstí. Rovina oběžné dráhy planety musí směřovat k nám.
Měření radiálních rychlostí (takto byla objevena Proxima b) závisí na vzdálenosti hvězdy jen z praktického hlediska – čím je hvězda blíže, tím je teoreticky jasnější, takže je lepší poměr signálu a šumu.
Bohužel u Proximy Centauri komplikuje situaci její neklidná aktivita. Podle měření kosmické družice MOST mění jasnost vlivem aktivity každých 20 minut.
Systém Proximy Centauri
- 0,05 AU od hvězdy: exoplaneta Proxima b
- 0,4 AU: možný disk teplého prachu
- 0,5 AU: možná planeta objevena kampaní Red Dots
- 1,6 AU: neznámý zdroj objevený ALMA (data z Red Dots nic neukazují)
- 1 až 4 AU: chladný pás prachu
- 30 AU: další chladný disk prachu
1 AU = vzdálenost Země od Slunce (149,6 milionů km)
a: https://vtm.zive.cz/clanky/planety-a-prachove-disky-okoli-nejblizsi-hvezdy-bude-zajimavejsi-nez-jsme-mysleli/sc-870-a-190368/default.aspx
e na: https://vtm.zive.cz/clanky/planety-a-prachove-disky-okoli-nejblizsi-hvezdy-bude-zajimavejsi-nez-jsme-mysleli/sc-870-a-190368/default.aspx
