vakání žetonů, šelest karet, anglická slůvka a soustředění. To je poker. Karetní hra, která je stále oblíbenější. Hodně příznivců má na internetu, jenže skalní pokeroví hráči mají nejraději živé turnaje, když se sejdou u jednoho stolu. Takovou možnost mají od poloviny loňského roku i lidé v Jihlavě.
„Každé úterý, čtvrtek a sobotu hrajeme turnaje, které jsou součástí Jihlavské pokerové ligy,“ říká Bronislav Süss z jihlavského kasina Slavia. Minulý týden začala už čtvrtá série ligy. Turnaje se hrají tři
měsíce a ve finále pak o několik desítek tisíc korun. Poslední finále vyhrál náhradník a v banku bylo 85 tisíc korun. I když se zdá, že poker je jen pro bohaté a gamblery, přijít zahrát si může každý, koho poker baví. „Jde nám hlavně o to, aby se lidé při pokeru pobavili a hráli na nějaké úrovni,“ říká Süss.
Počáteční vklad do turnaje je obvykle tři sta až pět set korun a hráč si může během hodiny dokupovat žetony. Po přestávce už to nejde a kdo prohraje poslední žeton, vypadá z turnaje. Ty jsou bodované a dvacet nejlepších hráčů se utká ve finále, které kasino dotuje padesáti procenty. „Hráči nemusí odehrát všechny turnaje. Je to jen na nich, kolikrát přijdou,“ vysvětluje Bronislav Süss.
vacítka hráčů
Průměrně se sejde při jednom turnaji, který začíná vždy v sedm večer a končí někdy kolem půlnoci, zhruba dvacet nadšenců. „Poker je jako nemoc, ale mám ho rád, protože ho hraju hlavně pro zábavu. Jezdím pracovat do Prahy, takže si chodím zahrát také tam,“ svěřil se jeden z hráčů, který nechtěl zveřejnit své jméno stejně jako ostatní. „Před lety se mi podařilo umístit se na druhém místě v jednom větším turnaji. Bral jsem tenkrát něco málo přes 600 tisíc korun. Pak jsem ještě jeden vyhrál, ale od té doby se mi moc nedaří, ale jak jsem řekl, hlavně mě ta hra baví,“ dodal.
Ve finálovém turnaji celé ligy už hráči žádné peníze nepotřebují. Dostanou pouze určitý počet žetonů, a pokud někomu dojdou, vypadává. „Hraje se tady opatrně, takže to jde. Žádná divočina,“ míní další hráč, který si přijde zahrát jednou za týden.
