V neděli 8. března uplyne patnáct let od úmrtí umělkyně považované za poslední uměleckou pištkyni. Výraz je ženskou podobou slova pištec označující někoho, kdo píská.
Jeanette Baroness Lips von Lipstrill alias Jeanette Schmid ergo Rudolf Schmid – jako by sama jména jedné osoby vypovídala o neuvěřitelné dráze a životě svého nositele potažmo nositelky. Narodila se v roce 1924 ve Volarech jako Rudolf Schmid. Ten si domova po službě ve wehrmachtu příliš neužil, spolu s dalšími spoluobčany byl po válce odsunut.
Vystupoval v revue a varieté v Mnichově a záhy byl pozván na scény v Berlíně a v Hamburku. Tam v divadle Hansa zaujal íránský královský pár, šáha Muhammada Rezu Pahlavího s manželkou Sorajjaou. Přišlo pozvání do Teheránu.
Rudolf se v královském paláci pečlivě připravoval na své vystoupení, ale šáhovu doprovodu přišly poněkud nepatřičné kostýmy, které chtěl použít. Na pokraji zhroucení poslechl radu blízkého pianisty, aby jen něco zapískal. Zvolil burlesku z Offenbachovy Barcaroly a Straussovu polku. Šáh se dojetím rozplakal. Íránský vládce tak pomohl znovuobjevit polozapomenutou tradici pískání a Rudolfovi zahájit novou kariéru.
V jeho životě nastala ještě jedna zásadní změna. V roce 1964 se nechal přeoperovat na ženu a definitivně nalezl sebe sama. Žena Jeanette Schmid začala vystupovat po světě s hudebními velikány, jakými byli Frank Sinatra, Edith Piaf, Marlene Dietrichová nebo Josephine Bakerová.
Postupem doby a stáří se Jeanette musela rozloučit s kariérou tanečnice. Jako zázrakem se jí však podařilo nastartovat kariéru potřetí. Pod jménem Baroness Lips von Lipstrill ji v osmdesátých letech do své revue Salut obsadil ředitel André Heller a znovu cestovala po Evropě a Spojených státech.
Pískání bylo opět na čas považováno za umění. Baronesa si vypískala dokonce i rakouské státní vyznamenání Za zásluhy o Rakouskou republiku. Jeho nositelem je mimochodem také bývalý český prezident Václav Klaus.
