Praha je jako Ostrov pokladů kapitána Flinta

Čtyřicet let čekal na objevení relikviář svatého Maura, šest století koruna ze Slezské Středy. Nyní je mohou obdivovat Pražané.

Kdyby o tom slyšeli piráti z Karibiku, dávno už na Vltavě kotví jejich škunery. V Praze jsou ukryté poklady nevyčíslitelné hodnoty.

Zlaté klenoty, drahé kamení, slavné obrazy… Neleží však zakopané v zemi, ale ve vitrínách muzeí. Tolik unikátů najednou se v metropoli ještě nesešlo. Týdeník Sedmička vybral ty nejzajímavější.

Relikviář svatého Maura

Objevení relikviáře svatého Maura v roce 1985 v mnohém připomínalo špionážní film.

Jedinečnou románskou truhlu vyrobenou z pozlaceného stříbra, pozlacené mědi a ozdobenou dvěma sty drahokamy, ukryl na jaře roku 1945 její majitel vévoda Jindřich Beaufort - Spontin. V neklidné době na konci války ho zakopal pod podlahu hradní kaple svého sídla v Bečově nad Teplou.

O čtyřicet let později, po složité hře zpravodajských služeb, ho tam našel tým kriminalisty Františka Maryšky.

Podle akademického sochaře Andreje Šumbery, který unikátní památku z první třetiny 13. století restauroval, šlo v podstatě o archeologický nález. Restaurátoři museli znovu poskládat a obnovit na tři tisíce dílů a dílků tvořících relikviář.

Relikviář je vystavený v Bečově, od úterý je mimořádně zapůjčený do Prahy. „Relikviář mohou obdivovat návštěvníci Pražského hradu ve Vladislavském sále,“ řekl David Šebek ze Správy Pražského hradu.

Důstojným sousedem relikviáře, pojištěného na půl miliardy korun, je kopie korunovačních klenotů. Románský skvost je pravděpodobně druhou nejcennější movitou památkou v Česku, právě po korunovačních klenotech.

Koruna pro královnu

Dramatické okolnosti provázeli i nález dalšího pokladu, koruny, která pravděpodobně patřila královně Elišce Přemyslovně. Diadém, který by okamžitě mohl patřit mezi české korunovační klenoty, našli v osmdesátých letech dělníci, kteří bourali dům v polském městě Slezská Středa.

Korunu uvidí návštěvníci výstavy Královský sňatek v Domě U Kamenného zvonu. Společnost koruně tu dělá nejvzácnější exponát výstavy, relikviář svatého Blažeje. Klenot zapůjčený ze španělského Escorialu byl zhotoven roku 1305 pro krále Václava III. před jeho cestou do Polska, během níž byl v Olomouci zavražděn.

„Přináší dvojí zpodobení mladého krále coby prosebníka před svatým Blažejem a při soukromé modlitbě,“ vysvětluje Marcela Hančilová z Muzea hlavního města Prahy.

Několik let vybírali moravští muzejníci to nejlepší, nejkrásnější a nejvzácnější z expozic a depozitářů moravských muzeí. Jejich výběr, mohou obdivovat návštěvníci nové budovy Národního muzea. „Celkem jsme vybrali více než 2300 předmětů. Nemusíte teď objet celou Moravu, abyste viděli ty nejzajímavější muzejní exponáty. Zde je najdete na jednom místě,“ potvrzuje ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.

Symbolem výstavy pojmenované Poklady Moravy, je tajemná soška šamana, jejíž stáří odborníci odhadují na 25 tisíc let. Dalšími poklady, které se na výstavě objeví, jsou například nástroje a unikátní soubor venuší z doby kamenné nebo jedinečná soška koně z doby bronzové.

Slavné obrazy z Vídně

Poklady jsou v těchto dnech rozvěšeny i po zdech Veletržního paláce. Vídeňská galerie Albertina zapůjčila do Národní galerie část slavné Batlinerovy sbírky. „Výstava je mimořádnou událostí v českém kulturním prostředí,“ potvrzuje mluvčí Národní galerie Petra Jungwirthová.

Výběr osmdesáti obrazů z jedné z nejvýznamnějších evropských sbírek Rity a Herberta Batlinerových zahrnuje obrazy, jako jsou slavné Monetovy Lekníny, díla Henry Matisse, Pierra Bonnarda nebo práce německého expresionisty Ernsta Ludwiga Kirchnera.

Z poválečného období představuje osobnosti evropského a amerického umění druhé poloviny 20. století s díly Roye Lichtensteina nebo Andy Warhola. „Charakteristické pro tuto sbírku je, že v ní jsou shromážděna jen nejlepší díla umělců,“ dodává Jungwirthová.