Primátor Náchod ukazuje, že pivovarskému řemeslu se daří i ve velkém

Video placeholder
Vít Schmarc

Před nedávnem proběhla médii zpráva, že náchodských pivovar získal na prestižních World Beer Awards cenu pro nejlepší pivo typu stout. Je to další z řady úspěchů v této soutěži, kterou Primátor v roce 2013 opanoval se svým Weizenem. Ten si odnesl rovnou titul nejlepšího piva světa. Nejen významná ocenění zlákala Pivního skauta, aby vystoupil ze své komfortní zóny a podíval se východočeskému podniku pod pokličku.

S výstavem kolem 125 000 hektolitrů Primátor výrazně přesahuje kategorii malých pivovarů a řadí se mezi podniky, kterým se trochu pejorativně říká průmyslové. Fanoušek minipivovarů je tak lehce ve střehu. Sládek Petr Kaluža, uznávaný odborník, se tomu jen ironicky usmívá: „Jezdím kolem starého mlýna z 19. století, který nese hrdě nápis parní. Dřív se průmyslové bralo jako chlouba.“ Vede nás do prostorných ležáckých sklepů a s hrdostí vypráví o tom, že řemeslu se v Primátoru dlouhodobě daří. „Průměrná zaměstnanost je u nás 10 let.“

Primátor je jeden z mála větších pivovarů, které se dlouhodobě zaměřují na speciály. V portfoliu jich najdete celkem devatenáct. Ještě před tím, než došlo k boomu malých pivovarů, vyráběl běžně např. stout, pšeničné pivo nebo anglický ale. Lahve se staršími Dnešní speciály jsou ale chuťově podstatně vyladěnější než jejich starší verze. „Na receptech pořád pracujeme,“ říká Petr Kaluža.

Přímo z tanků ochutnáváme nejen oceněný a lahodný stout, ale i znamenitý vánoční medový speciál, spodně kvašenou třináctku. Z „nejhezčího místa na světě“, jak v Primátorovi přezdívají pivním sklepům, se jen obtížně odchází. Nakonec nezbývá než dát za pravdu tvrzení, že pivovarské řemeslo ani ve velkém nestrádá. Primátor je toho důkazem.