V současné době se rozbíhá diskuse nad novým obchodním zákonem (zákon o obchodních korporacích a družstvech), který byl připraven Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Nová právní úprava má za cíl přiblížit text zákona novým trendům v západní Evropě. Nadále již ani názvosloví nepoužívá pojem „zákoník“, ale „zákon“.
Nový obchodní zákon je připravován spolu s novým občanským zákoníkem. Ten se stává stěžejním právním kodexem soukromého
práva. Zákon o obchodních korporacích a družstvech bude nadále řešit pouze vybrané okruhy otázek (zejména postavení obchodních společností). Jde o zcela novou systémovou změnu, která vrací české právní prostředí do standardních moderních západních právních
systémů. Nový zákon o obchodních korporacích a družstvech je tedy systémovým předělem. Nový zákon bude mít vliv i na subjekty podnikající v nemovitostech.
#####Cílem je zjednodušit dosavadní právní úpravu
Pokud porovnáme původní znění obchodního zákoníku z roku 1991 a současný text, je vidět značný posun. Zejména v otázce zpřísnění regulace propojených osob a v odpovědnosti orgánů obchodních společností. Text byl někdy natolik hutný, že ani odborníci
mu nerozuměli. Často docházelo k tzv. technickým novelám novel, aby byly odstraněny četné chyby textu. Cílem nového zákona bylo, aby se zpřehlednil a zjednodušil základní rámec právní úpravy, a dále vytvořit vhodný nadstavbový rámec v těch případech, kdy jsou strany ochotny řešit komplikované právní struktury.
To současná právní úprava neumožňovala. Nový zákon obecně navazuje na současný stav, ten však upravuje a činí jej modernějším. Chtělo by se konstatovat, že české právo by mohlo být atraktivnější. A nepochybně bude. Úprava veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti není příliš dotčena, úprava společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti přináší řadu podstatných změn.
#####Strany dostanou více prostoru pro společnou vůli
Zákon vychází z principu, že je nezbytné dát stranám prostor pro jejich svobodnou vůli, nereglementovat jejich postavení tam, kde to
není zcela nezbytné. V tomto je nová chystaná právní úprava průlomová. Např. možnost společníků společnosti s ručením omezeným
být různého druhu. Je tedy zcela na společnosti a jejích společnících, jakou vnitřní strukturu si zvolí. Současná právní úprava vnitřních poměrů společnosti s ručením omezeným nebyla nejšťastnější, byla příliš svázaná a neumožňovala reagovat na podmínky reálného obchodního života.
Důvodem byla skutečnost, že stávající úprava byla ve své podstatě velmi podobná úpravě akciové společnosti a neodpovídala potřebám praxe. Velmi zajímavá je možnost zvolit si vnitřní úpravu poměrů akciové společnosti podle své volby. To je velmi pozitivní prvek a umožňuje, aby vnitřní poměry společnosti byly do jisté míry „šity na míru“. Nová úprava tak vyhoví těm, kteří chtějí mít jednoduchý systém řízení (monistický systém – správní rada) nebo složitější systém (dualistický systém – představenstvo a dozorčí rada). Je dána větší autonomie ve vztahu k druhům akcií.
#####Základní kapitál nahradí jiné režimy ochrany
[file:9829:small:right]
Je zavedeno obecné pravidlo o otočení důkazního břemene v neprospěch silnějších (lépe informovaných) subjektů – tento koncept sleduje dosavadní trend nastavený u důkazních prostředků při péči řádného hospodáře a zvyšuje ochranu slabších stran (typicky minoritních akcionářů). Lze doufat, že toto ustanovení nebude zneužíváno menšinovými akcionáři. Odlišnost nacházíme v úpravě společnosti s ručením omezeným, kde základní kapitál (nově postačí základní kapitál ve výši jedné koruny) ztrácí svou garanční roli a je nahrazen jinými režimy ochrany věřitelů (test insolvence, přísnější pravidla správy, pravidla podnikatelských seskupení apod.). V reakci na spornost role základního kapitálu a novou dikci insolvenčního práva se zavádí pravidlo, že se výplaty prostředků společnosti testují také testem insolvence (podle § 3 insolvenčního zákona).
Toto řešení je spojeno také s částečným odklonem od role základního kapitálu u s. r. o. a je společně s pravidly správy obchodních korporací dalším stavebním kamenem ochrany věřitelů a společníků. Nový zákon doslova stanoví: „Obchodní korporace nesmí společníkům vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu, nebo v případě akciové společnosti, pokud vykazuje neuhrazené ztráty.“ Návrh je v oblasti pravidel správy obchodních korporací velmi detailní. Návrh sice opouští řadu pravidel, na která jsme zatím zvyklí (typicky § 196a), nicméně činí tak se současným zpřísněním pravidel o střetu zájmů, vyvádění majetku (poboček apod.), o testu insolvence apod.
#####Výkon funkce je upraven podrobněji
V návaznosti na zahraniční zkušenosti se zavádí pravidlo podnikatelského úsudku (business judgement rule), které dává možnost jednajícímu orgánu, aby prokazoval, že v rámci rozhodování jednal lege artis, a tedy nenese odpovědnost za případnou újmu (i kdyby ji v ekonomickém smyslu způsobil). Toto řešení, které se v poslední době zapracovalo také v německém akciovém zákoně, stojí na koncepci, že jedná-li (rozhoduje-li) někdo náležitě, informovaně a v zájmu společnosti, nemůže nést veškerá rizika, která mohou v rámci podnikání nastat. Je-li celková koncepce společnosti vystavěna na smlouvě s nejistým výsledkem, není možné chtít po profesionálním managementu, aby nesl všechna možná rizika svého jednání, tedy i ta, která nemohl ovlivnit; důkazní břemeno však i zde nese jednající osoba.
Nově jsou řešeny podmínky vzniku smlouvy o výkonu funkce. Výkon funkce je upraven podrobněji než předchozí právní úprava. Pokud jsou výkonem funkce společnost nebo družstvo poškozeny, plnění se neposkytne, ledaže by i přesto příslušný orgán nebo všichni společníci stanovili jinak. Je detailněji popsáno koncernové řízení a právní vztahy z toho vyplývající. Dosavadní německý model koncernu se opouští a zavádí se dvoustupňová regulace podnikatelského seskupení. Cílem je ochránit zejména poškozenou společnost, její společníky a věřitele.
