Profil: Uber nemá auta ani řidiče. Jenže prorazí, kamkoli přijde

Uber

Uber Zdroj: Reuters,

Společnost Uber se svým start-upem dokázala záhy otřást taxikářskými baštami všude, kde se objevila. V Paříži a Londýně proti ní taxikáři protestovali tak vehementně, že na několik hodin zablokovali dopravu v centru. A protestují i jinde. V Německu dostala alternativní taxislužba zákaz.

Zakladatel firmy Travis Kalanick rád zdůrazňuje, že když vymýšlel aplikaci Uber, řídil se hlavním záměrem osvobodit řidiče i zákazníky. Chtěl, aby dorazil nejbližší taxík a zákazník viděl přibližování vozu na mapě. „Taxikářské odvětví bylo zralé na převratnou změnu už celá desetiletí. Ale umožnily to až nové technologie,“ řekl.

Start-up zaujal investory, Kalanick získal na projekt 307 milionů dolarů od Google Venture a Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu. V současnosti Uber působí ve 110 městech a podle informací, které unikly na web Valleywag loni v listopadu, obrat jízd s jeho aplikacemi přesáhl miliardu dolarů.

„Když to nemohu porazit, tak to alespoň využiji,“ odpovídají často řidiči na dotaz, proč se k Uberu připojili. A očividně svého rozhodnutí nelitují. Přiznávají, že vydělávají zhruba o dvacet procent více, než když pracovali jako volní taxikáři či řidiči smluvní dopravy. „Nikdo pod čtyřicet, kdo má chytrý telefon, si už dnes nesedne do běžného taxi,“ řekl agentuře Bloomberg kalifornský řidič Markovich, který s aplikací Uber pracuje.

Uber buď milujete, nebo nenávidíte

Uberu se zakrátko podařilo stát se jedním z nejmilovanějších a zároveň nejnenáviděnějších start-upů ve věku chytrých telefonů. Zákazníci jsou nadšení spolehlivostí a rychlostí služby. I když si někteří agentuře Bloomberg, hořce stěžovali na „politiku zvyšování ceny“ v čase, kdy je po službě nejvyšší poptávka.

Regulátoři proto společnosti Uber znemožnili, aby svou službu poskytovala v některých amerických městech, například v Miami a Austinu. Odůvodnili to obranou práv zákazníků. V Bostonu a v Chicagu zase taxikářské organizace zažalovaly města. Obvinily je, že povolily „neregulované společnosti znehodnotit trh“.

Oponenti obviňují kalifornskou společnost, že si zahrává se životy cestujících, protože je svěřuje neškoleným řidičům. Ne všude totiž musí řidiči smluvní přepravy absolvovat zkoušky z místopisu, ne všude je po nich vyžadován výpis z rejstříku trestů a ne všude jsou povinni absolvovat pravidelné zdravotní prohlídky.

„Jak by se vám asi líbilo, kdyby si vaše jedenadvacetiletá dcera objednala prostřednictvím té aplikace jízdu a pak se pohybovala po městě v modelu chevroletu, jehož výroba skončila v roce 2001 a který by měl na tachometru přes 300 tisíc mil,“ ptal se sugestivně Trevor Johnson, jeden z ředitelů asociace taxikářů v San Francisku. „Osobně jsem to vyzkoušel a viděl jsem hrozné věci.“

Prostý princip aneb Zvládla to i moje máma
Uber není taxislužba, funguje jako jednoduchá aplikace, kterou si zákazník stáhne do chytrého telefonu, vyplní dotazník a zaregistruje se. Má-li už účet na Googlu, registrace se omezí na ověření hesla, přičemž si služba prověří platební kartu svázanou s účtem. „Zvládla to i moje máma,“ vyzdvihuje jednoduchost aplikace Kanaďan Rob Kahazzam, manažer vstupu společnosti Uber na český trh.
Jízda probíhá tak, že si zákazník na displeji na mapě vybere nástupní místo a stiskne tlačítko. Vydá se k němu nejbližší řidič, přičemž lze pohyb vozu sledovat na mapě. Po příjezdu na místo řidič ve své aplikaci potvrdí konec a u zákazníka se zobrazí účet. Po schválení proběhne elektronicky platba. V e-mailové zprávě zákazníka se pak objeví potvrzení o jízdě a účtenka s dobou jízdy, mapou trasy a jménem řidiče.
Nástupní sazba v Praze činí čtyřicet korun, za kilometr si služba řekne o 23 korun. Při čekání zákazník zaplatí čtyři koruny za minutu. Cesta vyjde nejméně na sto korun. Cenu umí aplikace přibližně stanovit už při zadání nástupního a výstupního bodu.

Alternativní taxislužba aktuálně narazila i v Německu. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem pomocí předběžného opatření zakázal v celé zemi fungování Uberu. Internetová aplikace prý představuje nekalou konkurenci pro běžné taxislužby. Vedení Uberu se chce proti rozhodnutí soudu odvolat.

Zarputilého Kalanicka ale jen tak nějaká kritika nezkruší. Se svým předcházejícím start-upem Red Swoosh také předběhl dobu. Rok přitom nepobíral výplatu, než vše v roce 2007 výhodně prodal Akami Technologies. „Představte si, že slyšíte stokrát denně, šest let nepřetržitě Ne! Po takové zkušenosti se z vás stane ostřílený veterán. A něco takového vydržíte, jen když jste skutečně přesvědčený o svém projektu,“ zdůrazňuje Kalanick.

Rob Khazzam: Ne teď. Zajímá mě, kolik zákazníků budeme mít za rok
Rob KhazzanRob Khazzan | Anna Vackova E15 Kanaďan Rob Khazzam přijel do Prahy přede dvěma měsíci. Před tím pomáhal s rozjezdem nového projektu Uber v jiných evropských městech.
E15: Proč přicházíte do Prahy?

Přijíždí sem hodně lidí, kteří jsou na naše služby zvyklí. Přicházely stovky, tisíce dotazů přes Facebook, Twitter či e-maily, kdy už se konečně objevíme v Praze a proč tam už nejsme. Kontaktovalo nás i velké množství Čechů.
E15: Kolik teď máte smluvních řidičů, kteří využívají vaši aplikaci?

Teď, kdy jsme tady pár dní, to není až tak důležité. Zaměřuji se hlavně na to, kolik řidičů tady budeme mít za šest či dvanáct měsíců. Služba teprve začala, nicméně odezva ze strany řidičů i zákazníků byla neuvěřitelná.
E15: Připravovali jste se na vstup do Prahy přecpané taxikáři? Udělali jste si průzkum?

Jistě. Ovšem zaměřujeme se hlavně na sebe. Na to, jak budeme rozvíjet službu, co můžeme nabízet. Nevlastníme auta, nemáme řidiče. Prostřednictvím své platformy propojujeme uživatele s existujícími poskytovateli služeb.
E15: Jak je koncipovaná vaše cenová politika?

Přihlíželi jsme ke zdejší situaci. Pro naši službu Uber Black jsme nastavili velmi konkurenční zaváděcí ceny. Nástupní cena je čtyřicet korun, 23 korun na kilometr a cena za čekání čtyři koruny za minutu. (Poznámka autora: Praha stanovuje pro taxislužbu pevné ceny, nástupní je maximálně čtyřicet korun, kilometr jízdy může stát nanejvýš 28 korun a čekání za minutu šest korun.)
E15: Můžete zákazníkům garantovat bezpečnost?

Řidiče vybíráme podle přísných kritérií. Musí mít profesionální licenci, taxikářskou licenci, to znamená i výpis z rejstříku trestů, zdravotní prohlídky. My jim poskytujeme trénink, naučíme je zacházet s aplikací. Máme přitom propracovaný systém zpětné odezvy, každý klient může po jízdě hodnotit řidiče. A naším zvykem je, že při negativním ohlasu se spojujeme s oběma. Zatím je však odezva velmi dobrá. Osmdesát devět procent hodnocení je velmi pozitivních.
E15: Zajímavé, v Praze jsou řidiči taxislužby zvyklí trasu většinou prodlužovat…

U nás je vše pod kontrolou. Po skončení jízdy dostanete e-mailem informaci o všech údajích, které se jí týkaly. A když má někdo pochybnosti, může nás informovat. Vše snadno dohledáme. A pokud se objeví nesrovnalost, cenu vyrovnáme.
E15: V Praze tedy nelze narazit na neškoleného řidiče, který by nabízel vaši službu?

Ne, v Praze nabízíme jen tu nejvyšší úroveň nazvanou Uber Black. To, o čem hovoříte, se týká levnějších vozů a služeb.
E15: Řidičům strháváte z jízdného dvacet procent za to, že mohou využívat vaši aplikaci. Je to hodně, nebo málo?

Myslím, že je to fér. Umožňuje jim to vydělávat dobré peníze. Jsou pány svého času.
E15: Máte nějaké limity stáří aut?

Uber Black je špičková služba, takže i kategorie vozů je na úrovni. Nejsou starší než pět šest let. Můžete očekávat auta, jako jsou Škody Superb, MercedesBenz třídy E, BMW řady 5, opravdu pěkné, čisté vozy.
E15: Kolik lidí si v Praze zatím vaši aplikaci stáhlo?

Několik tisíc. Odezva několikanásobně překonala mé očekávání.