Pokud jste si právě začali představovat scény jako vystřižené ze sci-fi filmů, musíte svou fantazii ještě na nějakou dobu zkrotit. Prozatím totiž můžete být v klidu – v dnešní době si ještě nikdo s vaší pamětí pohrávat nebude. Neurovědci z Case Western Reserve University se zabývali manipulací s krátkodobou pamětí, a to ve formě in vitro, tedy ve zkumavce.
Toulky krátkodobou pamětí
Studie je rozšířením jedné z prací publikovaných v roce 2010. V ní skupina vědců pod vedením doktora Strowbridge zjistila, že se do oddělených částí hipokampu dají laboratorně ukládat informace. Hipokampus hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací. Nyní však již vědci objevili způsob, jak takovéto „falešné vzpomínky“ v krátkodobé paměti vyvolat.
Díky předchozí studii mohli vědci lépe pochopit fungování krátkodobé paměti, což jim při nynějším pokusu umožnilo ukládat informace přímo do mozkové tkáně, stimulované elektrickým proudem. Vědci při pokusu použili izolované kousky mozkové tkáně, odebrané hlodavcům. Neuronové obvody v těchto izolovaných částech hipokampu udržely vyvolaný signál i více než 10 sekund.
Vědci mohli sledovat probíhající činnost mozkových buněk a ověřit si tak údaje o přenosu informace. Mapovali pohyb signálu a jeho předávání mezi buňkami. Následně byli také schopni, až s 76procentní úspěšností, předpovědět pohyb signálu (obnovené vzpomínky). Bylo tak prokázáno, že je možné vytvoření paměti aktivované jednou ze čtyř vstupních cest.
Vědci pokusem také dokázali, že u paměti lze zjistit, zda byla informace vyvolána samostatně nebo jako součást několika různých podnětů. Bylo by tak možné dosazovat vzpomínky do určitého kontextu.
Přínosy vs. rizika
Pro vědce tato studie znamená velký úspěch především kvůli svému potenciálu, který slibuje dokonalé pochopení funkce paměti. Díky tomu by měli lékaři více informací například k průběhu neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Tato onemocnění přímo ovlivňují a poškozují paměť a lékaři by byli schopni používat efektivnější metody léčby.
Jako u všech takovýchto objevů je tu však i potenciál méně záslužný. Logicky vyvstává myšlenka, že pokud již byli vědci jednou schopni manipulovat s pamětí, i když jen ve formě jednoduché předávané informace, je testování na lidech jen otázkou času a vývoje. Což samozřejmě může vést ke zneužití. Avšak takováto rizika jsou již součástí téměř každé nové technologie, protože s větším technologickým potenciálem také vzrůstá možnost jeho zneužití.
