Rap a koniny pro tisíce dětí

Málokdo ví, že zkratka známé berounské taneční školy R.A.K. znamená rap a koniny. Vymyslel ji zakladatel této školy Jan Liška, který v ní spolu s manželkou objevil desítky tanečních talentů. A v dalších tisících dětech vzbudili o tanec zájem. Pětatřicetiletý tanečník však chce dojít ještě dál. Kam, to zatím tají.

Vystudoval jste průmyslovku, což je od tance trochu vzdálené. Jak jste se k němu dostal?
Když jsem byl asi ve třeťáku, máma mi jednou řekla, že v Berouně bude nějaký swing. Přihlásil jsem se na něj. Vedla ho Romana Chvátalová. Potkali jsme se tam s kamarádem Tomášem Bokem a založili R.A.K. To bylo ve dvaadevadesátém roce.

Prý s těmi koninami dosahujete úspěchů. Je to tak?
Děti obsadily na mistrovství Evropy v Bělehradě třetí místo. Uspěly i doma, z druhého místa se opět všechny dostaly do reprezentace. Junioři skončili třetí a dospělí druzí.

Dala vaše škola někomu tak dobrý základ, že se věnuje tanci profesionálně?
Určitě, mnozí se tanci dál věnují v některém z divadel. Napadá mě třeba Katka Stibalová, která tancovala, tuším, v Kalichu. Některým dětem jsme pomohli na konzervatoř. Jestli se budou tanci věnovat dál, uvidíme. Předpokládám, že největší talenty nám teprve vyrostou. Už teď jsou výborní. A to je jim teprve kolem třinácti.

Kolik dětí už prošlo vašima rukama?
Odhadem tak kolem patnácti tisíc. Teď je jich v našich tanečních centrech v Berouně a v Kladně kolem osmi set.

Osm set dětí zabere jistě hodně času. Máte vůbec nějaký soukromý život?
Taneční centrum vedeme s manželkou a oba se mu věnujeme opravdu naplno. Nejvíc se vídáme v práci. Klárka odchází domů dřív za dcerou, já se vracím později. O víkendech zase býváme na soutěžích, ať už domácích, evropských či světových. Trochu volna máme jen o prázdninách. Díky tomu, že tancem a naší školou oba doslova žijeme, dá se to zvládnout. Kdyby ovšem jeden z nás dělal něco jiného, žádný R.A.K. by už asi dávno neexistoval.

Když jste začal tancovat, snil jste o tom, že budete mít jednou taneční školu?
To ne, vždyť i tancovat jsem začal docela pozdě. Mým idolem tehdy byli Vanilla Ice a chtěl jsem jen dělat rap. Teď se tomu říká hip hop. Až později na konzervatoři jsem zjistil, co se dá s tancováním a tělem dělat, když vás někdo vede, směruje a objevuje vám nové věci. Nejen to, co mu dá ulice. A že s tím se dá něco dokázat. Asi právě proto jsem začal tak brzy učit. Abych mohl všechno někomu dál sdělovat a ukázat, co všechno jde dělat i úplně jinak. Mám ale jeden cíl, který se ještě nenaplnil. Nechci o něm zatím mluvit, ale je to něco, co bych ještě se svou školou chtěl dokázat.

Patříte mezi lidi, kteří se ve městě nejvíc starají o volný čas dětí. Pomáhají vám nějak politici? Dostáváme dotace od Středočeského kraje a ochrannou ruku nad námi drží už několik let také město Beroun. A od letošního roku nám začalo pomáhat i Kladno. Bez toho by to nešlo a moc všem za podporu děkujeme.