Příběh o milencích z Verony, o lásce a smrti, uvidí návštěvníci Shakespearovských slavností v Brně 3. a 4. srpna. Představení se na hradě Špilberk zhostí ostravští herci. „Zemřít pro lásku? Klidně se to může stát i dnes,“ shodují se třicátník Marek Holý a dvaadvacetiletá Tereza Dočkalová, kteří se představí v hlavních rolích dramatu.
Jaké to je hrát Romea a Julii?
Julie: Zatím moc krásné. Hrát o lásce je vždycky krásné. Ale nemám žádné mety ani vysněné role, mám chuť dobře zahrát každou.
Romeo: Hezké. Romea hraju podruhé. Poprvé mi bylo dvacet a zdálo se mi to jednodušší, neměl jsem tolik odžito. Ve třiceti přece jen člověk řeší některé věci jinak. Kdyby bylo Romeovi třicet, myslím, že by se tak snadno nenechal vyprovokovat Tybaltem ke rvačce.
Shakesperovské slavnosti se ve všech městech hrají na hradech. Čím je Špilberk výjimečný?
Julie: Atmosféru dělají víc lidé, než hrady a mně se lépe hraje v menších prostorách, než je Špilberk. Z hlediska herecké přípravy se musím mnohem víc a důkladněji rozmlouvat.
Romeo: Špilberk znám docela dobře, protože v Brně jsem se narodil. Moc se na představení těším. Hrát na jakémkoli hradě je úplně jiné než v klasickém divadle.
V čem?
Romeo: Atmosféru dokresluje hlavně počasí, s nímž musím počítat. Déšť, vítr, horko nutí herce být pořád v pohotovosti. A diváci, kteří chodí na tato letní představení, jsou úžasní. Čím je větší nepřízeň počasí, tím víc nám fandí. Pokaždé si to jdou užít.
Julie: Pro mě je to všechno obrovská zkušenost.
Už jste v Brně někdy dříve vystupovali?
Julie: Jednou jsem hrála v Městském divadle. S ostravskou konzervatoří jsme se tam zúčastnili muzikálového festivalu s představením Vojna E. F. Buriana.
Romeo: Začínal jsem v Divadle na provázku. Pak konzervatoř a hostování v Městském divadle bratří Mrštíků a Mahenově divadle. Do Brna se vždycky rád vracím, a to nejen kvůli divadlu. I tentokrát se chci určitě stihnout potkat s rodinou a kamarády.
Jací Romeo a Julie podle vás vlastně jsou? Romeo: Romeo je mladík, který patří ke zlaté mládeži Verony. Baví ho holky, večírky… Julie: …a Julie je taková, jakou ji vychová chůva. Silná, nebojí se ničeho, cítí odpovědnost vůči vztahu, mnohem víc než rodiče. I morálně je na tom líp než oni.
Co se vám na příběhu Romea a Julie líbí, které pasáže máte rádi?
Romeo: Mě baví výstupy s kumpány, přátelství mezi Romeem a Merkuciem je moc hezké.
Julie: Líbí se mi, jaká je to v tom příběhu síla. Moc dobře to Shakespeare napsal. V Punkevních jeskyních jsou dva krápníky proti sobě, chybí jediná kapka, aby splynuly v jeden. To se nikdy nestane. Vyschly. Někdo velmi chytrý je pojmenoval Romeo a Julie. Jak málo chybí, aby se něco proměnilo ve věčnost.
Když se zamilujete, jak to prožíváte?
Julie: Zamilovávám se pořád. Když se to stane, nemusím jíst, pít ani spát. Vydrží mi to různě. Někdy dva dny, jindy dva roky.
Romeo: Cit je to vždycky stejný, ale čím je člověk starší, tím má víc zkušeností a je schopný si lásky vážit a přetavit ji v dlouhotrvající vztah.
