Jupiterova Velká rudá skvrna se nejen postupně zmenšuje, ale rotace jejího vnějšího prstence se významně zrychluje. Odhalili to výzkumníci z University of California v Berkeley, kteří analyzovali dekádu trvající snímkování Hubbleova vesmírného teleskopu.
Rychlost rotace vnějšího okraje masivní bouře (na snímku), která má větší průměr než Země, se mezi lety 2009 a 2020 zvýšila o osm procent a aktuálně přesahuje 650 kilometrů za hodinu. Blíže středu skvrny je pak situace mnohem klidnější a astronomové ji přirovnávají ke „klidné plavbě za slunečného dne“.
„Když jsem poprvé viděl výsledky, nechtěl jsem jim věřit, nikdo nikdy nic takového nezaznamenal,“ uvedl vedoucí analýzy Michael Wong. „Na druhou stranu ale jde o data, která jsou dostupná jedině díky Hubbleu, tak proč ne,“ dodal. Změny v rychlosti proudění, které je tento unikátní teleskop schopen zaznamenat, činí až nepatrných 2,5 km/h. Dlouhý časový rámec a přesnost těchto měření tak odhalily výše zmíněný trend.
Wong analyzoval za pomoci strojového učení desítky tisíc větrných vektorů. „Získal jsem tak mnohem konzistentnější data o jejich rychlosti,“ vysvětlil ve studii, již publikoval časopis Geophysical Research Letters. „Vše jsem poté podrobil baterii statistických testů a modelací, zda tomuto trendu lze říkat ‚zrychlování‘. A opravdu lze,“ konstatoval. A co objev pro astronomii znamená? „To je těžké říci. Hubble nevidí pod skvrnu, tudíž nevíme, co se tam odehrává a jaké to zrychlování má lokální dopady. Je to ale zajímavý set dat a zjištění, která nám v budoucnu mohou pomoci pochopit dynamiku této bouře,“ uzavřel Wong.
Velká rudá skvrna byla pozorována poprvé v roce 1831 a od té doby přitahuje zájem všech astronomů. I když se za poslední dvě dekády mírně zmenšuje, její průměr je stále větší než průměr Země.
