Saigon žije zběsilým tempem. Největší město Vietnamu a jedna z nejživějších megapolí jihovýchodní Asie od rána do večera pulzuje nezkrotnou energií a pohybem. Vždyť v něm žije stejně lidí jako v celé České republice. Téměř deset milionů. Na přelomu ledna a února je tu všechno ještě o sto procent dravější a hektičtější.
Slaví se totiž příchod nového lunárního roku, který toto pondělí odstartoval toužebně očekávané období Draka. A Vietnam tak čeká rok plný energie, změn a bohatství. Alespoň v to věří všichni obyvatelé Saigonu.
Orchideje za 50 milionů
Oslavy Nového roku vzdáleně připomínají naše Vánoce. Akorát je všechno asi tak desetkrát monstróznější. Ulice jsou pestře vyzdobené miliony květů a park v centru Saigonu je plný luxusních květin a zahradních stromů, které jsou obsypané ovocem. Takže si můžete koupit třeba tří- až čtyřmetrové stromky, na jehož větvičkách se tísní stovky drobných limetek či mandarinek, ale také trsy dračího ovoce či obrovské květináče plné nádherných orchidejí. Ale pozor, není to nic levného. Zatímco za náš vánoční stromek zaplatíme pár set korun, velký květináč orchidejí vyjde přepočtu na 40 až 50 milionů dongů, což je zhruba 40 až 50 tisíc korun. A to už je pořádná „darda“. Zvláště když zdejší platy jsou stále mnohem nižší než u nás – třeba úředníci ve městech berou zhruba pět tisíc korun, zatímco zemědělci na venkově mají pouhé tři a půl tisíce korun.
Dědictví strýčka Ho
Ale Saigon je jiný. I když v jeho ulicích stejně jako v celém Vietnamu stále vlají absurdní komunistické symboly, včetně znaků již neexistujícího Sovětského svazu, megapole žije byznysem a je plná živnostníků a podnikatelů, kteří patří k těm nejbohatším v celé zemi. A rostoucí bohatství je tu znát na každém kroku. Ve městě kvapem přibývá designových obchodů, moderních obchodních center a také stylových restaurací, kde za večeři pro dva hravě zaplatíte tisíc až dva tisíce korun. Současný Saigon má prostě desítky tváří, jež představují zvláštní propletenec nejen bohatství a chudoby, ale i komunistické minulosti a téměř kapitalistické současnosti. Protože i když ve Vietnamu stále vládne jedna strana, s Ho Či Minovým socialismem má současný režim už pramálo společného. A strýček Ho, jak mu skutečně říkají, se ani nemůže převracet v hrobě – neboť je vystaven a přísně střežen ve svém hanojském mauzoleu. Ostatně moc se neujalo ani oficiální přejmenování Saigonu na Ho Či Minovo Město, neboť tento výraz používají snad jen úředníci saigonské radnice.
Fantasmagorické pagody
Saigon není jen městem moderní architektury, ale také zajímavého historického dědictví, k němuž patří jak koloniální architektura (třeba stará pošta či výstavní katedrála), tak především desítky chrámů a čínských pagod, které najdete hlavně v Čínské čtvrti Cholon. A rozhodně stojí za návštěvu. Jsou velmi působivé, nádherně vyzdobené a plné dýmu z vonných tyčinek, které nejsou jen „zapíchané“ kolem oltářů, ale čmoudí a kouří hlavně pod střechou, kde jsou pověšené obrovské doutnající spirály, ozdobené lístečky s prosbami a přáními pro nastávající dračí rok. Vedle čínských pagod v Cholonu musíte navštívit také chrám Nefritového císaře – jedna z nejbarevnějších a nejúchvatnějších pagod ve městě je plná fantastických nadpřirozených bytostí a podivuhodně groteskních hrdinů.
Mrazivý pohled z výšky
Nezapomenutelným zážitkem je pohled na Saigon z výšky. Za poměrně vysoké vstupné (200 korun na osobu) můžete navštívit jednu z nejnovějších atrakcí ve městě, ve 49. patře nejvyšší „věže“ Saigonu je zřízena jakási observatoř, odkud si můžete prohlédnout celé město z ptačí perspektivy. Jen pro upřesnění – budete ve výšce 178 metrů. Ale máme pro vás ještě lepší volbu: na terase ve 23. patře hotelu Sheraton funguje už léta nejvyšší bar ve městě – jste sice o notný kus níž, ale zážitek je mnohem romantičtější. Na otevřené terase (pohled dolů na město není přes sklo) si můžete dát večeři nebo jen podvečerní koktejl, jenž vás vyjde také na 200 korun (pokud ovšem přijdete zhruba kolem páté odpoledne, můžete využít happy hour a dostanete dva drinky za cenu jednoho). A při usrkávání margarity můžete pěkně z výšky sledovat nezapomenutelný západ slunce.
Co navštívit
Sochařskou vesničku Ham Long, která vznikla už před deseti lety, ale teprve od loňského roku je přístupná návštěvníkům a turistům. Vesnička stojí na okraji Saigonu a nabízí pohled na tradiční vietnamské domy a umělecká díla, která vytvářejí místní sochaři. Z centra města je vzdálená zhruba dvanáct kilometrů, takže si musíte vzít mototaxi (za cestu tam a zpátky zaplatíte zhruba 150 korun).
Co ochutnat
Nejslavnější vietnamskou specialitou je polévka, dalo by se říct hovězí s nudlemi, která se jmenuje Pho Bo. Jenže není to žádný řídký vývar, ale dokonalý životabudič, který jedí Vietnamci k snídani, k obědu i k večeři (základ se vaří z kostí a zeleniny několik hodin). Pokud si dáte Pho na ulici, vyjde vás na nějakých 25 korun, ale nemusí být vždycky nejlepší. Naprosto dokonalou Pho Bo můžete ochutnat v hospůdce Pho 2000 přímo v centru Saigonu u tržnice Ben Thanh, kde se na polévku před lety zastavil americký prezident Bill Clinton. Vyjde na 60 korun a je úchvatná: kouřící mísa hovězí polévky s nudlemi, masem a čerstvými bylinkami (v první řadě se sladkou bazalkou) nemá chybu.
Co koupit
A pokud už budete u tržnice Ben Thanh, nakoukněte dovnitř a můžete nakupovat, co hrdlo ráčí. Vedle tun falešných triček a džínů (za fejky módních značek zaplatíte kolem 300 korun, naopak originální značkové zboží je v Saigonu ještě dražší než u nás) tu seženete celou řadu kulinářských specialit – od sušených krevet (kilogram za 600 korun) až po speciální „lasičkovou“ kávu připravenou z kávových bobů, jež prošly trávicím traktem těchto milých zvířátek.
Autor je publicista
