Sharpové a oiky odmítají rasismus

Seriál Sedmičky tentokrát představuje dvě nekonfliktní odnože hnutí skinheads: sharp a oi.

Apolitic skinhead. Tak se jmenuje vlajková píseň, která už v názvu vyjadřuje názory lidí, jež spojuje nejen muzika a styl oblékání. „Skinheads je o hrdosti, cti a přátelství. Za těmito hodnotami si stojíme. Hrdost souvisí s láskou k vlasti i k rodině,“ shrnuje jedenadvacetiletá Tereza, která v Budějovicích studuje obor zdravotnický záchranář na vyšší odborné škole.
Terezu se Zdeňkem, který má přezdívku Zdendos Beer, upoutal seriál Sedmičky o subkulturách natolik, že se sami ozvali redakci. „Je to šance upozornit na podstatu hnutí skinheads a jeho základní hodnoty. Bohužel, v současné době si lidé skiny spojují hlavně s neonacisty. My ale s jejich rasistickými názory nesouhlasíme,“ vysvětluje Zdeněk, kterému je jedenatřicet roků. Stejně jako Tereza si nepřál zveřejnit příjmení.
Kořeny subkultury skinheads sahají do poválečné Anglie, kde se v padesátých letech minulého století začala část mladých lidí oblékat ve stylu „pracovní módy“. Do ní pak pronikly i vojenské prvky. Typickými součástmi oblečení se staly úzké džíny levisky, kostkované košile nejlépe značky Ben Sherman a těžké pracovní boty značky Dr. Martens.
„Oproti punks to je hodně elegantní móda a ne zrovna levná,“ podotýká Tereza. Košile souvisí s jamajskou hudbou reggae a stylově spřízněným ska, které mládež nosila do tančíren. „Když tancuje čtyřicet párů těžkých bot, je to nádhera,“ usmívá se dívka.
Muzika je jako u mnoha jiných subkultur hlavním pojítkem. Ale impulzem byla revolta proti měšťáctví, konformismu a dětem z bohatých rodin, které všechno dostaly bezpracně. Skinheads naopak oslavují „working class“, pracující třídu, která je hrdá na to, že si na svůj život vydělá a práce se nebojí. Pohrdají politikou. Byli antirasističtí – ovšem až do hospodářské krize. V této těžké době se situace vyhrotila až do takové míry, že skinheads začali napadat přistěhovalce za to, že brali místním lidem práci, avšak ze sociálních důvodů, ne rasistických. Postupem času se hnutí skinheads rozdělilo na různé větve. V osmdesátých letech se část začala hlásit k neonacismu, což byl začátek White power skins.
Roku 1980 vznikla Oi! Skins, jejímž stoupencem je i Zdeněk. Oi! je označení pro hudební styl vycházející z punk rocku. Zvolání Oi! pochází z písně britské skupiny Cockney Reject. „Jsme důsledně apolitičtí. Nevyvoláváme konflikty, nechodíme na demonstrace. Staráme se jen o zábavu: koncerty, pivo, fotbal, holky. Názorově máme blízko ke streetpunku, který také uctívá dělnickou třídu. Pankáči se oblékají jinak, ale taky mají původ ve vzbouření proti buržoazii,“ líčí Zdeněk.
Odnož zvaná S.H.A.R.P., jejíž český překlad znamená Skinheads proti rasovým předsudkům, se zrodila v osmdesátých letech v reakci na rozmach rasismu a xenofobie. Tereza ji považuje za nutný protipól vůči neonacismu. „Je nás strašně málo, protože v dnešní době je jednodušší se proti ničemu nevymezovat. Ale já si stojím za tím, že mi vadí tolerance vůči rasismu. Nebudu vyvolávat zbytečný konflikt, ale pokud k němu dojde, mám na věc jednoznačný názor,“ naznačuje. Podle jejího odhadu je příznivců S.H.A.R.P. na Českobudějovicku jen asi desítka a takzvaných „ojek“ něco přes stovku. „Chcem svou hudbu hrát, pivo pít a ne se kvůli politice rvát,“ tak zní refrén písně Apolitic skinhead z alba Stínadla se bouří Pražské oi punkové kapely Prohibice. V první sloce odmítá komunisty, druhá varuje před návratem nacismu. „My naštěstí nemáme politický ambice, nejsme zvědaví na příslušníky ultrapravice,“ tvrdí muzikanti.
Jedním z nejcharakterističtějších znaků hnutí skinheads, jehož název odkazuje k holým hlavám, jsou účesy. Tereza nosí sestřih typu chelsea, takže má ofinu, pejzy a nahoře vlasy sestříhané většinou na délku šesti milimetrů. Kluci mají buďto lebky holé, nebo nejčastěji sestřih na jeden až tři milimetry. Takové účesy odpovídají pracovní módě a jsou protiváhou k rozevlátým účesům hippies. „Není to ale žádný diktát, když skinhead pracuje jako podnikatel, těžko bude mít holou lebku. Některé holky mají vlasy dlouhé do pasu, ale já mám svůj účes ráda i proto, že je pohodlný,“ vysvětluje studentka, která si přivydělává jako barmanka. „Těžké boty, kšandy, tetování,“ vyjmenovává Zdeněk základní atributy tohoto stylu. On sám dosud tetování nemá, peníze dává raději do muziky. Vymyslel i název pro budějovickou kapelu United Rebels. Po nocích hlídá u bezpečnostní agentury a přes den vyřizuje firmě administrativu.
Tereza chce pracovat ve zdravotnictví, takže tetování má skryté pod oblečením. Pod klíčními kostmi jí kůži zdobí dvě barevné vlaštovky znamenající víru a návrat k tradicím domova, na zádech nosí vavřínový věnec vítězství, který je základním symbolem skinů. Nechala si vytetovat i trojanskou helmu, která je znakem S.H.A.R.P., a v plánu má ještě číslo 69 odkazující k letopočtu na počátku hnutí skinheads.

Oi punk a oi skins v Budějovicích

Oblíbená místa: Marty´s club, Mighty Bar Velbloud, Cuba bar
Důležité akce: hlavně koncerty, například 12. února bude v Marty´s clubu koncert kapely Prohibice. Vystoupí tam i Crossczech a Ani Krok Spät!