Naše Slunce je poměrně klidná hvězda, ale i ono má své dny. Když řádí, může docházet k výpadkům proudu a dalším problémům. Vědci zkoumají, jaké riziko výrony koronální hmoty představují pro Zemi.
Naše Slunce je poměrně klidná hvězda, ale i ono má svoje dny. Občas odpálí pořádnou sluneční erupci, a podle toho, co víme z historických záznamů, dovede rozpoutat zničující sluneční bouři. Když Slunce řádí, tak dochází k výpadkům proudu, poškození satelitů i pozemní elektroniky a sluneční erupce ohrožují například i pasažéry letících letadel.
Když dojde ke sluneční erupci, tak se do okolního prostoru může odpálit takzvaný výron koronální hmoty (CME z anglického coronal mass ejection). Jde o uvolnění velkého množství hmoty ze sluneční korony, oblaku extrémně žhavých plynů, který obaluje Slunce.
Tato hmota je v podobě plazmatu a tvoří ji především protony a elektrony. Jak ale vlastně vypadá takový výron koronální hmoty a jak poznáme, zda a jak silně zasáhne Zemi?
Výrony koronální hmoty letí od Slunce k Zemi tak jeden až tři dny. Naše planeta má naštěstí magnetické pole, které funguje jako obstojný štít proti slunečnímu větru a zachytí i většinu částic výronu koronální hmoty.
Pokud ale Země dostane přímý zásah intenzivním výronem, a z minulosti víme, že se to vzácně stává, tak jsou následky katastrofální. V dnešní elektrizované době můžeme očekávat závažné škody, které postihnou ohromné množství lidí.
Povahu výronů koronální hmoty nedávno prostudovali odborníci z Univerzity v Readingu. Přišli na to, že to moc nejsou jednolité bubliny plazmatu, jak jsme si je doteď víceméně představovali. Mnohem více připomínají oblaka, která plynou v toku slunečního větru.
Možná to zní poeticky, ale pro nás to představuje problém. Znamená to totiž, že jejich pohyby bude mnohem těžší předvídat a mnohem hůře se nám bude odvozovat riziko, které ten který výron koronální hmoty znamená pro Zemi.
Podle vedoucího výzkumu Mathewa Owense jsme až doposud počítali s výrony koronální hmoty jako s kompaktními objekty, které letí vesmírem jako nebezpečné bubliny.
Teď se ukázalo, že připomínají spíše prachovou bouři anebo třeba kýchanec někoho, kdo si zapomněl dát ruku před ústa. S tím rozdílem, že sluneční kýchanec nešíří infekci nýbrž plazma.
Vědci se teď budou snažit detailně prozkoumat pohyby výronů koronální hmoty ve slunečním větru, abychom mohli lépe odhadovat jejich pohyby a rizika pro Zemi.
