„Pro mě, pokud jde o osobní zadostiučinění, již mise skončila,“ řekl Snowden v rozhovoru pro The Washington Post. „Už jsem vyhrál,“ dodal.
Snowden se nyní skrývá před americkou justicí v Rusku, kde získal dočasný azyl. „Upozorňuji, že jsem nechtěl změnit společnost, ale chtěl jsem společnosti dát šanci se rozhodnout, zda by se sama měla změnit.“ Snowden mimo jiné odmítl, že se pokusil NSA zničit.
Pracuji na zlepšení NSA. Stále pro NSA pracuji. Jsou ale jediní, kdo si to zatím neuvědomili.
The Washington Post uvedl, že během rozhovorů, které v Moskvě trvaly přes dva dny, působil Snowden uvolněně a soustředěně. List také dodal, že jde o jeho první osobní interview od června, kdy do Ruska přiletěl.
Snowden: Musíme učinit přítrž hromadnému slídění
Poskytl také rozhovor britské televizi Channel 4, která ho bude v plném znění vysílat ve středu v 17:15 SEČ. Už dnes z něj zveřejnila výňatky, v nichž Snowden vyzývá občany, zejména Američany, aby „učinili přítrž hromadnému slídění“. „Společně můžeme najít lepší rovnováhu, ukončit hromadné slídění a připomenout vládě, že chce-li vědět, jak se cítíme, stačí se zeptat, ne slídit,“ řekl Snoweden v rozhovoru.
Připomenul také román 1984 britského autora George Orwella, když prohlásil, že mikrofony, kamery a televizní obrazovky z Orwellova díla jsou „ničím ve srovnání s naší současností“. „My máme detektory ve svých kapsách a ty nás sledují, kamkoli se hneme. Uvědomme si, co to znamená pro obyčejného člověka. Dítě, které se dnes narodí, bude žít bez jakékoli představy o soukromí. Nebude vědět, co to je soukromý život nebo myšlenka, která není zaznamenána a analyzována. Ale soukromý život je důležitý, umožňuje nám určit, kdo jsme a kým chceme být,“ pokračoval Snowden.
Před týdnem komise amerických zpravodajských expertů, kterou zřídil Bílý dům, doporučila posílit dohled nad činností NSA, úplné zastavení její činnosti však nežádala. Součástí návrhu jsou desítky změn v činnosti agentury včetně zákazu skladování dat o telefonních hovorech Američanů. Využívání telefonické a internetové komunikace cílené na konkrétní jednotlivce by měly povolovat soudy.
Prezident Barack Obama se následně vyslovil pro potřebnost dohledu nad špionážním programem NSA, odmítl ale „jednostranné odzbrojení“ této agentury.
| Kontroverzní projekt PRISM |
|---|
| V rámci programu PRISM (hranol) americká vláda uplynulých šest let špehovala uživatele internetu po celém světě. Soukromá data o nich jí dobrovolně dodávaly firmy jako Google, Facebook a Apple. Ty se však nařčení brání. Tvrdí, že postupovaly jen podle zákona. Americká tajná služba NSA měla mít přímý přístup k databázím firem. Na projektu spolupracovalo celkem devět technologických firem. Jako první se připojil Microsoft, naposledy na konci roku 2012 Apple. Americký senát o existenci programu věděl a každé tři měsíce mu prodlužoval povolení. Veřejnost o projektu PRISM informoval právě Snowden. |
