Sociální sítě jsou jako Alenčino zrcadlo, říká režisér komedie #jsemtady | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Sociální sítě jsou jako Alenčino zrcadlo, říká režisér netradiční romantické komedie #jsemtady

Iva Přivřelová

Režisér oblíbené komedie Rodinka Belierových Eric Lartigau se po čtyřech letech vrátil do tuzemských kin. Jeho novinka #jsemtady sleduje francouzského padesátníka v podání Alaina Chabata, jenž se v náhlém popudu vydá do Soulu za ženou, kterou zná jen přes sociální sítě. Na druhém konci světa na něj ovšem místo lásky čeká cesta za sebepoznáním.

Odkud se vzal nápad na tento film?

Od mého producenta Edouarda Weila. Jeho kamarád z Maďarska, s nímž jednou strávil dovolenou, něco podobného totiž zažil. Na sociálních sítích se seznámil s Číňankou a rozhodl se za ní odjet do Pekingu. Jenže když tam dorazil, ona se neukázala. Čtyři dny pak držel hladovku, než ho z letiště repatriovali. Na sociálních sítích jeho čin vyvolal docela pozdvižení a spoustu komentářů.

Vy jste Čínu vyměnil za Jižní Koreu. Proč? Mají v Soulu lepší letiště?

Chtěl jsem, aby se hlavní hrdina Stéphane někde opravdu ztratil, aby se dostal zcela mimo svou konformní zónu. Asie mě osobně vždy přitahovala a už několik let znám jihokorejskou herečku Doo-na Baeovou, které jsem dal ve filmu roli Soo.

Jižní Korea konkrétně mě fascinuje tím, jak rychle se dokázala dostat z války a utrpení a proměnit se v jednu z nejdůležitějších zemí na světě, přestože ji obklopují mnohem větší národy. Vládne v ní určitá poklidnost a pozitivita. Navíc i já miluju jihokorejskou kinematografii, režiséry jako Bong Joon-ho a Park Chan-wook. Strávili jsme spolu několik večerů, kdy jsme popíjeli a vyprávěli si historky. I to hrálo roli v mém rozhodnutí natáčet v Soulu.

Výročí smrti Milady Horákové připomínají komiks či výstava

Hlavnímu hrdinovi filmu Stéphanovi je přes padesát, je rozvedený a dokáže se bláznivě zamilovat do dívky, kterou pořádně nezná. Myslíte, že se něco podobného stává často?

Mluvil jsem s francouzským velvyslancem v Koreji a ten mi říkal, že podobné cesty za vysněným protějškem podniknou tři až čtyři lidi za měsíc! Sociální sítě jsou pro nás jako Alenčino zrcadlo a my se za ně chceme vydat - i doslova. Jde o nový způsob randění, který se přidal k těm tradičním.

Vy ovšem ukazujete Stéphanův cit jako iluzi. Láska mu život nepromění, to musí udělat on sám. Záměrně jste šel proti klišé romantických komedií?

On se rozhodne jet do Koreje, protože věří, že se zamiloval. Paradoxem sociálních sítí je, že si tam můžete vybudovat vztah, který působí reálně, ale přitom je stále virtuální. Rovnováha mezi fantazií a skutečností je tam dost nestabilní a někdo ji neudrží a začne té virtuální realitě moc věřit. Včetně Stéphana.

Sice to není zoufalá postava, má kariéru i rodinu, přesto se cítí osamělý a hledá lásku. Soo ovšem ten balanc zvládá a Stéphana vrátí do reality. Rozpory mezi jeho fikcí o svém životě a opravdovým životem ho pak na chvíli skoro zahltí. Můj film je tedy opakem romantické komedie v tom, že každá love story vyžaduje pár. Já natočil film o jedinci. Takovou sólo romanci.

Recenze: Benevolentní portrét dobrodruha Kratochvíla

Jakou filmovou love story máte vy sám rád?

Podle mě jsou nejlepší romantický film Madisonské mosty. Clint Eastwood v něm vyniká v umění nunči (staré korejské umění vcítit se do nálady druhých, pozn. red.)

Když už zmiňujete jihokorejskou filozofii emocionální inteligence, která hraje roli i ve vašem filmu, opravdu si myslíte, že Francouzi ji moc dobře nezvládají, jak se říká v #jsemtady?

No, třeba já sám jsem od mala dokázal emoce druhých vycítit. V Koreji je však nunči velmi důležité, mnohem víc než ve Francii. Jen si musíte dávat pozor, nunči má i svou odvrácenou stránku. Někdy se odhadování pocitů druhých bez ptaní změní v past, protože spolu pak lidi přestanou komunikovat.

Podnikl byste podobnou cestu jako Stéphane? A byla by to komedie, nebo drama?

Velká životní změna kolem padesáti už má v sobě něco dojemného. Já nic takového neplánuju, jednu životní změnu jsem už podnikl v mládí. Nicméně mezi komedií a dramatem leží z mých zkušeností jen velmi tenká linie.

Matrix 4: Neo i Trinity se vrátí. Přidá se „Barney“. Co víme o pokračování slavné série?

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!