Na podrobnosti celého projektu jsme se zeptali Milana Hampla, jednatele společnosti IKA DATA, spol. s r. o., která ho realizovala.
Mohl byste nejprve stručně vysvětlit základní informace týkající se tohoto projektu?
Česká pošta uvažovala o pořízení detailního soupisu svého nemovitého majetku – budov a pozemků, na nichž budovy stojí, a to jak budov vlastních, tak také těch, ve kterých je v nájmu – již několik let. K vypsání projektu a zadání veřejné zakázky došlo v roce 2009. V každém objektu jsme pořizovali data o technologiích použitých v těchto budovách, údaje o umístění budovy a jejím okolí, data týkající se vybavenosti a stavu budovy. Dále jsme pořídili i elektronickou výkresovou dokumentaci, v úrovni dokumentace skutečného provedení.
Jak jste se k projektu vlastně dostali?
Bylo vypsáno výběrové řízení, v němž jsme uspěli. Účastnili jsme se ho hlavně proto, že danou práci dobře umíme. K tomu navíc disponujeme technologiemi, se kterými se dá i tak objemný a náročný projekt zvládnout. Pomocí těchto technologií dokážeme pořídit požadovaná data v předem schváleném standardu, a to v relativně krátkém čase. I díky tomu mohla celá komunikace mezi všemi účastníky probíhat víceméně automaticky. V minulosti jsme podobný projekt realizovali v ČSOB. Detailní soupis veškeré dokumentace (tzv. pasportizace) provedený pro Českou poštu však nemá v historii pasportizace na našem území obdoby.
Jaké byly požadavky na pořízení a zpracování dat?
Jak jste konkrétně pořizovali data?
Data pořizovali naši terénní pracovníci přímo na místě a elektronicky. Zatímco excelovské šablony vyplněné daty ze serveru se vyplatilo doplňovat přímo na místě, výkresy většinou vznikaly nejprve „na papíře“, a teprve „doma“ byly přeměňovány na AutoCAD výkresy. CAD standard zpracovaný pro tuto akci (120 stran textu) definoval i to, jakým způsobem je třeba do výkresu vtělit podstatné skutečnosti, třeba plochy jednotlivých místností (uzavřený polygon tvořený průsečíkem vnitřních stěn místnosti s podlahou, typ povrchu, číslo a účel místnosti, zastavěná plocha podlaží a konstrukční výška apod.). Ke kontrole formální správnosti byla terénním pracovníkům k dispozici makra v AutoCAD. Výkresy podlaží, fotografie a pasportní data posílali terénní pracovníci v elektronické podobě na server. Zde proběhla další kontrola formální správnosti a úplnosti dat, k budově byla přidána dávkově získávaná data z katastru (definiční body parcel a budov, listy vlastnictví).
Určitě jste se setkali i s nějakými problémy a potížemi…
Pro řešení nestandardních situací byla všem zúčastněným k dispozici helpdesková aplikace, která za celou dobu projektu zprostředkovala 1360 dotazů. Nakonec byla data automatizovaně a dávkově vyčtena z elektronických výkresů a pasportních listů a uložena do databáze. Unikátním systémem křížových kontrol byla zjišťována „podezřelá“ data, např. příliš vysoký poměr chodeb anebo skladů v ploše objektu, nestandardní poměr obestavěného prostoru a sumy zastavěných ploch v objektu, chybějící výkres, chybějící fotografie či listy vlastnictví apod. Všechny údaje byly okamžitě, po výše popsaném předzpracování, k dispozici zodpovědným pracovníkům zadavatele ke kontrole. Pracovníci sledující časové charakteristiky, jak se v projektu vyvíjely v jednotlivých etapách, měli k dispozici nástroje, které vizualizovaly stav projektu, a mohli bezprostředně přijímat nápravná opatření.
V neposlední řadě sloužila dostupná data i týmům, které pracovaly pro ocenění. „Oceňovači“ objekt navštívili ještě jednou a stanovili odhad tržní hodnoty objektu a odhad výše nájemného. Časový průběh projektu byl znázorňován grafickými a alfanumerickými prostředky Projektového řízení systému ARCHIBUS a byla také k dispozici GIS aplikace, která znázorňovala postup projektu v území.
Kolik údajů obsahuje výsledná databáze?
Databáze dnes čítá přes 65 tisíc popsaných místností (s položkami typu velikost, povrch, účel, vlastní, pronajatá, volná, v nájmu atd.). Pořízená elektronická dokumentace obsahuje přes 6500 půdorysů. Získané údaje se průběžně porovnávaly s mapovými podklady a s údaji vedenými v katastru nemovitostí (přesná poloha budovy, definiční bod parcely a budovy). Česká pošta ještě před zahájením projektu disponovala vlastními daty rozmístěnými v různých tabulkách, auditech či databázích. V rámci této akce jsme tato data použili, přiřadili ke správným budovám a vytvořili jednotnou centrální databázi s logicky členěnými daty na budovy, podlaží a místnosti. Tato práce byla poměrně náročná, protože mnohé z databází měly jako identifikátor použitu adresu budovy včetně nedůsledně a nestandardně používaného čísla popisného a čísla evidenčního a vždy jinak zapsané adresy. Mnohde docházelo i ke sporům o adresu (rohové objekty). Porovnáním seznamu budov s daty z katastru jsme našli přibližně 45 budov, které v původním seznamu nefigurovaly.
Kolik týmů a lidí se na projektu na celém území ČR podílelo a jak zaměřování prakticky vypadalo?
Pro tak velký projekt jsme byli nuceni kooperovat s několika firmami, které jsme ale dobře znali z dřívější spolupráce. V jedné fázi projektu bylo současně v terénu celkem 55 tříčlenných týmů. Celý projekt byl řízen metodikou projektového řízení se zpracovaným časovým plánem pro každý terénní tým. Všechny přípravné práce (vyhledání odpovídající stávající dokumentace, kontaktování nájemníků a zodpovědné osoby z České pošty, která musela být zaměřování přítomna) se odvíjely od okamžiku, kdy se tyto zainteresované osoby musely v jeden čas sejít na jednom místě. Drobné odchylky oproti časovému plánu již dohadovaly pověřené osoby napřímo tak, aby zaměřování ovlivňovalo běžný provoz pošty co nejméně.
Terénní pracovníci vždy navštívili po předchozím avízu a projednání danou budovu a provedli odborné zaměření, výsledek vtělili do výkresů v AutoCAD, pořídili fotografie a zpracovali pasport budovy. Následně putovala data do databáze v centrálním systému (jednalo se o program ARCHIBUS), byla zpracována, porovnána a sloučena s doposud známými údaji (sloučení s daty z Katastru nemovitostí ČR). Data o plochách a obestavěném prostoru následně sloužila jako jeden z podkladů pro odborníky ze Znaleckého a oceňovacího ústavu, jejichž povinností bylo stanovit tržní odhady hodnoty nemovitosti či nájmu.
Jaké konkrétní technologie jste při pořizování a zpracování dat využívali?
Pomocí CAFM systému ARCHIBUS jsme zpracovali podrobnou kompletní elektronickou dokumentaci všech objektů. Praxe ukázala, že použití tohoto produktu se osvědčilo. ARCHIBUS byl pro potřeby projektu přizpůsoben za 3 týdny, využíval různých možností analytických a grafických nástrojů k zobrazení sbíraných dat okamžitě po jejich přijetí, implementoval unikátní kontrolní mechanismy a sjednocoval množství v různých aplikacích roztroušených dat. Byli jsme tak schopni dodat data, která svou přesností a kvalitou předčila očekávání zadavatele.
*
Projekt v číslech:
* 3918 – celkový počet budov
* 2718 – počet obcí
* 2,21 m2 – nejmenší budova
* 52 000 m2 – největší budova
* 53 budov se vyskytuje v ulici s názvem Poštovní
* 55 – počet týmů v terénu
* 815 000 m2 – celková zastavěná plocha
* 1,4 mil. m2 – celková plocha místností
* 6500 – počet CAD výkresů
* 14 měsíců – doba trvání projektu od podpisu smlouvy do předání konečných dat
