Svět přišel o génia i patologa černých děr. Kdo byl Stephen Hawking? | E15.cz

Svět přišel o génia i patologa černých děr. Kdo byl Stephen Hawking?

Ondřej Souček
Marek Schwarzmann

„Lidský druh žil miliony let jako zvířata. Pak se stalo něco, co uvolnilo hráze naší představivosti, a my jsme se naučili mluvit,“ a „Možnosti jsou neomezené – jediné, co musíme dělat, je neustále se přesvědčovat, že jsme nepřestali mluvit,“ zní ve dvou skladbách Keep Talking a Talkin’ Hawkin rockové kapely Pink Floyd. Typicky monotónní  elektronický hlas přitom prozrazuje, kdo je autorem těchto vět: patří zesnulému fyzikovi Stephenu Hawkingovi, ne nadarmo považovanému za pokračovatele velikánů, jako jsou Isaac Newton či Albert Einstein.

Populizátor vědy, který svou prací výrazně přispěl k rozšíření lidských znalostí v řadě tradičních i netradičních oborů poznání, zemřel ve věku 76 let. Je považován za jednoho z největších vědců současnosti.

Už ve svých 28 letech v roce 1970 publikoval stať věnující se teorii vzniku vesmíru a jeho nejznámější kniha Stručná historie času vyšla o osmnáct let později. Hawking se v ní snažil srozumitelným jazykem přiblížit, jak funguje vesmír, z čeho sestáví a jak se vyvíjí. Výtisků se nakonec prodalo přes deset milionů a z knihy se stal bestseller. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ reagoval na to vědec s humorem sobě vlastním.

Převážnou část bádání věnoval Hawking černým dírám, popsal například jev později pojmenovaný jako  Hawkingovo záření. Jeho teorie převrátila naruby tehdy přijímané názory. Podle nich jsou černé díry tak hmotné, že z nich nemůže uniknout nic, ani světlo. Podle Hawkinga však nakonec z černé díry nějaké záření uniká, a kromě toho, že černé díry pohlcují hmotu a ohýbají čas, vypouštějí i nějakou energii, což v důsledku vede k jejich postupnému vyzáření a zániku.

Souhlasím s Hawkingem, musíme osidlovat cizí planety, říká šéf ruské vesmírné agentury

Hawking se kromě černých děr zabýval teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel například s teorií, že vesmír v pomyslném čase nemá žádný okraj, žádné hranice. „Je to jako zeměkoule, ta je také konečná, a přitom na konec nedojdete,“ vysvětloval. Se svými teoriemi se Hawking nakonec dostal do křížku i s náboženstvími. V úvahách o vzniku vesmíru si totiž vystačil bez boha, přičemž velký třesk byl jen nevyhnutelným důsledkem fyzikálních zákonů.

Většina života uznávaného vědce byla nicméně ovlivněna nejen bravurním intelektem, ale také bojem s těžkou nemocí. V jednadvaceti letech mu na vysoké škole diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, onemocnění mozku a míchy, které způsobuje postupné ochrnutí těla. Lékaři mu sdělili, že mu zbývají nanejvýš dva roky života.

Nakonec jich přidal 55. Sice byl upoután na vozík a přišel také o hlas, který byl nahrazen elektronickým, ale nepřestal pracovat. „Měl jsem štěstí, přišel jsem o hlas na počátku éry osobních počítačů,“ řekl astrofyzik, jehož specifický, počítačem generovaný hlas zná snad každý.

Britský fyzik Stephen Hawking zemřel, bylo mu 76 let

Z Hawkinga se postupně stala jedna z nejznámějších tváří světové vědy, a díky své otevřenosti vůči pop kultuře se objevil i v řadě filmů a seriálů. Epizodní role si zahrál v seriálech Star Trek, Teorie velkého třesku nebo také v Simpsonových, jimž velmi fandil. V roce 2014 se do kin dostal také jeho životopisný snímek Teorie všeho.

V posledních letech bylo o Hawkingovi slyšet nejvíce hlavně v souvislosti s jeho chmurnými vizemi. Varoval, že pokud do dvou set let lidstvo nezačne kolonizovat vesmír, vyhyne. Možná i proto se loni rozhodl, že se vypraví do vesmíru s raketou společnosti Virgin Galactic. 

„Myslel jsem si, že by mě nikdo nevzal, ale když mi Richard Branson nabídl místo na letu Virgin Galactic, okamžitě jsem souhlasil,“ uvedl tehdy Hawking, který i přes zmiňované hrozby neztrácel optimismus. Ostatně jedno z jeho životních mott bylo „Život by byl tragédií, kdyby nebyl vtipný.“

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud