Souhlasím s Hawkingem, musíme osidlovat cizí planety, říká šéf ruské vesmírné agentury | E15.cz

Souhlasím s Hawkingem, musíme osidlovat cizí planety, říká šéf ruské vesmírné agentury

Jiří Liebreich

Ve vesmíru strávil 803 dní, dnes vede divizi pilotovaných kosmických letů ve státní agentuře Roskosmos – ruské obdobě americké NASA. Dnes 59letý Sergej Krikaljov předpovídá, že komercionalizace cest do vesmíru bude dál pokračovat, trend si přitom nechtějí nechat utéct ani Rusové. „Uvažujeme o možnosti, že bychom postavili speciální vesmírné plavidlo určené výhradně lidem, kteří se chtějí podívat do vesmíru a jsou za to ochotni zaplatit velké peníze,“ řekl Krikaljov v rozhovoru pro deník E15.

Od vypuštění první umělé družice Sputnik-1 letos uplynulo šedesát let. Kam se od poloviny minulého století posunulo uvažování o komerčním využití vesmíru?

Změn je hodně a jsou zásadní. Nejdůležitější je nový náhled na spolupráci: dříve jsme o vesmír bojovali, byl to konkurenční zápas. Dnes společně dobýváme. Také jsme před šedesáti lety dokázali vyslat nanejvýš jednoduchý stroj bez posádky, dnes máme obrovskou umělou družici – vesmírnou stanici ISS, kde stále pracuje šestičlenný mezinárodní tým.

To je vynikající příklad nadnárodní spolupráce. Dříve každá země rozjížděla a rozvíjela svůj kosmický program samostatně. Dnes se nemůže žádný velký projekt realizovat bez mezinárodní účasti. Jedním z prvních symbolických společných projektů se stal Sojuz-Apollo, který realizoval Sovětský svaz a Spojené státy v roce 1975.

Jak Roskosmos přistupuje k soukromým letům do vesmíru?

Je třeba si zodpovědět otázku, co přesně soukromými lety rozumíme. Společnosti jako SpaceX a Boeing chystají pilotované lety, které označují za soukromé. Pořád však jde o programy, jejichž financování pochází ze státních zdrojů přes NASA. Nejinak je tomu v Rusku. Roskosmos komunikuje a spolupracuje s ruskými soukromými firmami stejným způsobem. Existují samozřejmě i čistě komerční projekty na start soukromých raket.

Investice do IT jsou největším plýtváním penězi, říká exprezident Václav Klaus

Do vesmíru jste vypravili už sedm turistů, kteří si cestu zaplatili. Plánujete rozšiřovat tuto službu?

My je označujeme za členy posádky. Ve všech sedmi případech to vzniklo tak, že jsme měli na palubě pilotovaného plavidla vždy jedno volné místo. V současnosti vypravujeme čtyři pilotované lety ročně, připravujeme dohromady osm hlavních a náhradních posádek.

Zatím žádná volná místa k dispozici nejsou. Uvažujeme o možnosti, že bychom postavili speciální vesmírné plavidlo určené výhradně lidem, kteří se chtějí podívat do vesmíru a jsou zato ochotni zaplatit velké peníze. Souhlasím se Stephenem Hawkingem, že jestli chce lidstvo přežít, musí dobýt a osídlit sousední planety. Proto i říkáme, že někdy, v daleké budoucnosti, lidstvo bude muset rozšířit své teritorium, a to je přirozená cesta rozvoje všeho živého a lidstva především.

Patří investice do tohoto programu k prioritním?

Není to náš původní ani současný hlavní záměr. Vesmírný turismus nepokrývá a nikdy ani nepokryje náklady na výzkum ve vesmíru. Není to naše hřiště: od toho tu jsou soukromníci, kteří hledají turisty, připraví je a vypraví. Zároveň přitom spolupracují s námi coby státní korporací. Komercionalizace vesmíru bude dozajista pokračovat, to je jistý trend. Například řada soukromých firem chce do vesmíru vysílat vlastní přístroje a provádět vědecké pokusy. Hlavní motivací jim je zdokonalit své technologie směrem k větší konkurenceschopnosti.

Bez Uberu bychom zřejmě rostli méně, říká zakladatel Liftaga Ondřej Krátký

Má před sebou byznys vysílání bohatých klientů do vesmíru velkou budoucnost?

Domnívám se, že to není úplně podnikání. Alespoň co se týče skutečných letů do vesmíru a ne suborbitálních letů - protože ty jsou mnohem levnější a trh je proto masovější. Pokud jde o jednorázové lety pro turisty, tak ty je možné provádět i účelně jako součást kompenzace ohromně vysokých nákladů. Ale dokud nebude přístup do vesmíru snadný a častý, tak jsou představy o rozsáhlém byznysu předčasné.

Intenzivně spolupracujete s americkou NASA, které projekty jsou aktuální?

Tak především jsou stále v plném proudu všechny aktivity na ISS. Zkoušíme například různé systémy komunikace a řízení, to je velký mezinárodní experiment, ostatně jako celá ISS. Spolupracujeme s vesmírnými agenturami z různých zemí, s nimiž rozjíždíme projekty, ve kterých se už neomezujeme na oběžné dráhy v blízkém okolí Země, chceme se zaměřit na okolí Měsíce.

Očima E15: s dronem nad Černobylem. Létali jsme nad tajemným radarem u sarkofágu

Plánujete na něm postavit i první základnu?

Měsíc figuruje v našich dlouhodobých plánech. Diskutujeme nejen o příletu na něj, ale i o výstavbě základny. Zatím zkoumáme možnosti, jakým způsobem lze takový projekt uskutečnit. Nejprve potřebujeme dojít ke shodě ohledně toho, jak vybudovat mezinárodní vesmírnou stanici, která bude fungovat na oběžné dráze Měsíce. Jakmile k ní dojdeme, zahájíme přípravu stavby.

K jakým účelům by základna sloužila?

Je toho hodně, to nejdůležitější je samozřejmě průzkum samotného Měsíce, pokud se tam dostaneme. Astrofyzikální výzkum nebude zatížen vlivem Země, očekáváme proto mnoho nových poznatků. Budeme také moci úplně jinak a daleko lépe pozorovat naši vlastní planetu, doposud jsme na ni nahlíželi pouze z blízkých oběžných drah.

Další zajímavý účel stanice spočívá ve využití místních zdrojů: budeme moci použít například zdejší nerosty. Třeba měsíční regolit (nezpevněná různorodá hornina, pozn. red.). V poslední době se navíc hovoří o možné přítomnosti vody, tu bychom mohli získat pro dálkový průzkum vesmíru.

Praha je na kole geniálně průjezdná, říká Jakub Ditrich z bikesharingu Ofo

Figuruje v dlouhodobých plánech Roskosmosu i postupné osidlování Marsu podobně jako Měsíce?

To je vzdálená budoucnost. Stojí před námi problém nutného vypracování technologií umožňujících přistání a návrat na Zem. Výstavba základny je proto nyní až druhořadá.

Která inovace pozemských technologií, které bylo dosaženo díky vesmírnému výzkumu, nejvíce ovlivnila život na Zemi?

Kosmický přenos. Ten je nejdůležitější, využíváme ho dnes všichni. Myslím tím využití družic a translátorů na přenos signálu. To znamená, že když telefonujeme z Evropy do Ameriky, spojení někdy vede povrchovými kabely a někdy přes komunikační družice. My o tom ani nevíme. To je asi taková první velká a nejzákladnější inovace, protože přes komunikační družice vysílá i televize na větší vzdálenost. Podstatně to změnilo život na Zemi.

Jestli se kdysi na Dálný východ předávala informace přes trasy radiorelé, dnes jde z různých kanálu přes různé družice z různých zemí a tak dále. Přijímání informací se úplně změnilo.

Jmenoval bych ještě druhou velkou inovaci, a tou je systém určení polohy. Pomocí družic nám umožňuje spojit se s kterýmkoliv bodem na Zemi, s různou přesností a rychlostí. Využívá se v navigacích, při plánování trasy, v námořnictví nebo letectví.

Pohřebiště vlaků na mexickém Yucatánu ukrývá poklady americké železnice, podívejte se

Kam směřuje vývoj ruské pilotované kosmonautiky?

Pokračujeme ve výzkumu na nízké oběžné dráze kolem Země. Máme už mezinárodní laboratorium, kosmickou stanici, na které pokračuje výzkum, získáváme nové a nové údaje. Nejdůležitější pokrok spočívá v tom, že se připravujeme na systematický postup za hranice nízké oběžné dráhy Země.

Ano, Američané už to dělali před mnoha lety, ano, pouštěli jsme sondy k jiným planetám: Jupiteru, Marsu, Venuši. Jenomže kromě takových krátkých výpadů směrem k Měsíci nic jiného nebylo. Proto se soustředíme na pokrok v oblasti přesunu za hranici nízké oběžné dráhy Země.

Ruskou ekonomiku brzdí ekonomické sankce ze strany Evropské unie, ovlivňují významně i vývoj kosmonautiky?

Vliv není tak silný, spolupráce ve vesmíru pokračuje i přes všechny sankce dost dobře. Samozřejmě, že nastávají i takové delikátní situace, kdy jsme závislí na Američanech nebo naopak. Aktuálně pokračuje spolupráce v partnerském duchu. Jdeme příkladem jiným sférám mezinárodní spolupráce.

Co bude dál s mezinárodní stanicí ISS, jak dlouho ještě může být v provozu?

Původně jsme plánovali, že bude fungovat do roku 2020, smlouvu jsme prodloužili do roku 2024. Není vyloučeno, že tak učiníme znovu. Pokračovat v započaté spolupráci by rozhodně bylo mnohem efektivnější: připravovali jsme si plán pro případ ukončení mezinárodní spolupráce, například jsme diskutovali, zda by bylo možné odpojit ruské moduly a provozovat je dále, to však není příliš šťastná vyhlídka – jsme pro spolupráci.

Motoristou na Ukrajině. Podívejte se, co řidiče na tamních silnicích čeká

Do kdy budou v provozu rakety Sojuz a co je nahradí?

Myslím, že budou létat ještě řadu let, dokud budou ekonomicky efektivní. Na jednu stranu se rakety zvětšují, jejich cena ale roste také. Proto je důležitá rovnováha poměru ceny a efektivity rakety. Když se objeví nové, úsporné a spolehlivé rakety, asi pak přece jen nahradí lodě Sojuz.

Teď jsou Sojuzy velmi spolehlivé a dostatečně úsporné. Raketa Sojuz, která se teď používá na start lodí Sojuz a Progress, velmi dobře plní svou funkci. Jako doplnění k těmhle raketám se mohou objevit další modifikace Sojuzu, diskutuje se o raketě střední třídy Sojuz 5, na které budou létat lodě nové generace.

Od roku 1981 jste připravoval instrukce pro astronauty ve společnosti MPO Eněrgija. Řídí se astronauti některými z nich i po téměř čtyřiceti letech?

Všechny se změnily z devětadevadesáti procent. Zcela jiné byly tehdy stejně jako v pětaosmdesátém či devadesátém roce. Instrukce neustále prochází zásadními změnami, hlavně ale technika. S tou se dnes zachází úplně jinak.

Sergej Krikaljov (59 let)

V ruské státní agentuře Roskosmos pracuje jako výkonný ředitel pro pilotované kosmické lety. V letech 1988 až 2005 absolvoval šest letů do kosmu, osmkrát vystoupil do otevřeného vesmíru. V kosmu strávil celkem 803 dní, přičemž od roku 2005 do roku 2015 držel světový rekord v délce nepřetržitého pobytu ve vesmíru: 179 dní. Narodil se v Leningradě, získal ocenění Hrdina Sovětského svazu, Leninův řád či Řád družby národů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!