Přinese rozvoj umělé inteligence lidstvu spásu, nebo zkázu? Před druhou variantou varuje řada významných vědců včetně fyzika Stephna Hawkinga. Část vedoucích pracovníků IT firem se ale snaží podobné obavy mírnit.
Jedním z nich je Oliver Schabenberger, technologický ředitel softwarové firmy specializující se na analýzu SAS Institute. Na setkání s novináři argumentoval tím, že problémy, které konkrétní technologie řeší, nadále definují lidé.
„V souvislosti s rozvojem umělé inteligence a technologií se emoce přelévají od nadšení ke skepsi z toho, že nás stroje vyhladí a seberou práci,“ uvedl Schabenberger s tím, že řečené obavy nesdílí.
Míní tak i přesto, že stále významnější trend ve vývoji umělé inteligence představuje takzvané hluboké učení. Jde o metodu, která, jak název napovídá, umožňuje algoritmům se učit víceméně samostatně. Ty tak de facto již nejsou programovány, ale spíše „cvičeny“ na velkých vzorcích dat. Typickou oblastí je rozeznávání obrázků. „Možná ještě přesnější pojmenování by bylo, že počítače se nikoli učí, ale prozkoumávají,“ míní Schabenberger.
Přiznal však, že ladění algoritmů schopných hlubokého učení je relativně obtížné. „Když program místo motorek ‚vidí‘ mrkev, musíme ho upravit, respektive přeučit,“ řekl manažer. Scénářů, kdy by si stroj začal uvědomovat sám sebe, se nebojí. Lidský faktor, který je úkoluje a definuje, co a jak vlastně má umělá inteligence prozkoumávat, považuje Schabenberger za klíčový.
Neznamená to však, že by možnosti rozvoje umělé inteligence SAS podceňovala. Čtvrtina tržeb firmy putuje do oddělení výzkumu a vývoje, korporace navíc hodně spoléhá na takzvaný internet věcí. Mezi sektory, kde očekává největší využití pro svůj software, patří zdravotnictví a průmyslová výroba.
Co již umí roboti:
