Téměř každý deváťák už pil
Spousta z nich ještě nemá občanku, ale zážitek z alkoholového dýchánku už ano. Osmdesát procent žáků devátých tříd na Břeclavsku a Hodonínsku přiznalo zkušenosti s alkoholem v anonymním dotazníku Sedmičky.
„Jasné, každý víkend. A kdo ne?“ odpověděli dokonce někteří z téměř dvou set školáků na otázku, zda už někdy pili alkohol na diskotéce, na koncertě nebo v hospodě. Někteří čtrnáctiletí a patnáctiletí prozradili i to, že se k alkoholu dostávají nejjednodušeji ve vinných sklípcích. Tam jim podle jejich zkušeností věk nikdo nekontroluje a k vínu mají snadný přístup. Z podobných důvodů popíjejí náctiletí raději venku než v hospodách.
Zkoušejí to ale i tam, kde se to dá čekat nejvíce: na diskotékách. Při nedávné razii na Hodonínsku narazili policisté hned na dvaadvacet mladistvých, kteří pili alkohol. „Pod vlivem alkoholu byly i dvě osoby, kterým ještě nebylo patnáct let,“ uvedl mluvčí hodonínské policie Petr Zámečník.
Psychiatrička Dagmar Stehlíková, která se problémům dětí s alkoholem a drogami věnuje, často u mladistvých ve své ambulanci zaznamenává poruchy chování, jako je zvýšená impulzivita a agresivita. „S tím pak souvisí i návyková rizika, která jsou v tomto věku častější, než bychom si přáli,“ poznamenala Stehlíková.
Průzkum také ukázal, že patnáct procent z deváťáků už kouřilo marihuanu nebo že se téměř polovina setkala se šikanou.
Deváťáci pijí alkohol, kouří a láká je sex v patnácti
Průzkum Sedmičky ukázal, že se téměř polovina žáků devátých tříd z regionu už někdy setkala se šikanou.
Jsou mladí a bezstarostní. Zatím. Na budoucí starosti si totiž mnohé děti zadělávají už na základní škole. Jak ukázal anonymní průzkum Sedmičky mezi přibližně dvěma sty deváťáky ze základních škol v Břeclavi a Hodoníně, většina z nich už má zkušenosti s alkoholem, cigaretami a každý sedmý dokonce s marihuanou.
Konkrétně cigarety vyzkoušely skoro dvě třetiny z oslovených žáků devátých tříd. Část z nich však skončila hned u prvního „šluka“. „Jednou jsem si potáhla z cigarety, ale udělalo se mi z toho zle,“ popsala zkušenost mnohých dětí jedna z dívek.
Fakt, že patnáctiletý syn nebo dcera vyzkoušeli cigarety, dnes zřejmě vyděsí málokterého rodiče. Jinak už je to ale se šikanou. Z dotazníků vyplynulo, že se s ní někdy setkala téměř polovina školáků. Část jako svědci, část i jako oběti.
„Ano, setkala jsem se s psychickou šikanou – s vyčleněním z třídního kolektivu,“ napsala třeba jedna z dívek. „Jednou na táboře šikanovali mého kamaráda. Nakonec jsem musel zasáhnout,“ popsal svůj zážitek čtrnáctiletý chlapec.
Také psychiatrička Dagmar Stehlíková potvrdila, že jsou případy šikany poměrně časté. „Jde o šikanu psychickou i fyzickou. Její projevy jsou různé. Nepřijetí spolužáky, posmívání, zahanbování, ale i bití, braní věcí nebo zastrašování,“ vyjmenovala Stehlíková.
Podle školního psychologa Josefa Pochylého může být vysoký počet případů šikany způsobený i tím, že vlastně neexistuje její jasná definice a každý si pod ní může představit něco jiného. „Dřív si kluci vyřídili spory někde za školou, a nikdo to nenazýval šikanou. Podle mých zkušeností je dnes nejčastějším způsobem šikany to, když žáka vyčlení jeho spolužáci z kolektivu,“ poznamenal Pochylý.
Rodiče mají obavy
Mnozí rodiče mají o své dospívající děti strach. „Dceři je třináct let a za poslední rok se strašně změnila. Přišla na ni puberta a stáhla se do sebe. Chtěla bych ji uchránit od všech negativních věcí, ale nechci jí nic zakazovat. Mám strach z toho, že dnešní děti začínají se vším dříve,“ řekla třeba Tereza Konečná z Hodonína.
Naráží tím také na další zjištění z anonymního průzkumu. Redaktoři se dětí ptali, v kolika letech je podle nich normální mít první sex. Téměř polovina deváťáků odpověděla, že v patnácti letech. Tedy právě v jejich věku. Našli se dokonce i tací, podle kterých by se mělo začít se sexuálním životem už ve dvanácti letech.
V dotaznících se však objevily i opačné odpovědi. „Sex by měl být podle mě až po svatbě, až k tomu budou odhodlaní oba partneři. Ne proto, že si chtějí užít, ale za účelem mít děti,“ napsal jeden patnáctiletý chlapec.
Podobné rozdíly jsou i v tom, jak si dnešní deváťáci představují ideálního partnera. Nejčastěji si přejí, aby byl hezký, hodný, chytrý, upřímný, věrný a vzdělaný. Často se ale mezi odpověďmi opakovaly i charakteristiky jako bohatý, vysoce postavený a sexy.
„Posun hodnot je patrný v celé společnosti, mladé lidi nevyjímaje. Do popředí se dostaly materiální hodnoty a ustoupily duchovní. Není to však vina dnešních náctiletých, ale nás starších, kteří je k tomu vychováváme svým příkladem. Neházejme ale všechny do jednoho pytle, všichni takoví nejsou,“ soudí psychiatrička Stehlíková.
Osobnost dětí dnes podle ní nejvíce formují média, tedy televize, internet a časopisy. „Život nás všech je v poslední době zrychlený a nabitý děním a informacemi. Děti mají daleko větší přehled a rozhled, než tomu bývalo dřív. Díky moderním technologiím mají dostupné informace téměř o všem. Také se na ně vyvíjí větší tlak, než tomu bylo dříve. Očekávají se od nich větší výkony a více znalostí,“ shrnula Stehlíková.
Podle školního psychologa Pochylého se postoje dětí nejvíce měnily už před lety. „Největší změny přišly hlavně deset let po revoluci, stejně jako v celé společnosti. Morální hodnoty začaly ustupovat do pozadí,“ myslí si Pochylý.
Jsou dnes děti jiné? A proč?
