Zpoždění se nijak na představení vypiplané do posledních detailů neprojevilo a po té, co se pověstná zeď poroučela k zemi, jak měla, je možné opět říct: The Wall Live je jednou z letošních hudebních událostí roku, a možná nejen toho letošního.
The Wall je více divadelním představením než koncertem a díky Watersovu perfekcionismu je dotažené do posledního detailu. Jen samotný sugestivní a bombastický úvod by mnohým jiným umělcům stačil na slušné závěrečné finále. Mnohé okamžitě zaujal dokonalý kvadrofonní zvuk, takže zvuk letadlových motorů vzbuzovaly pocit, že letadlo skutečně letí nad hlavami přítomných a ne před nimi. Nechyběla řada technických vychytávek, jako model letadla, jenž se v úvodu v písni The Thin Ice proletělo nad plochou a skončilo za zdí na pódiu v plamenech, prase punkově pomalované symboly poháněné vrtulovým pohonem létající kousek nad hlavami přítomných či pověstná obrloutka učitele, jenž výškou hravě překonala jedenáctimetrovou zeď na pódiu.
Během dvouhodinového představení Waters a jeho spoluhráči odehráli téměř tři desítky písní tvořících podstatu rockové opery, kterou Waters napsal coby šestatřicetiletý mladý muž. Do původního dvoualba vydaného pod hlavičkou Pink Floyd vměstnal všechny své možné noční můry, obavy a úzkosti z okolního světa počínaje ztrátou otce v dětství, zkostnatělým školním systémem a stále narůstajícím tlakem okolí budující pomyslnou zeď mezi citlivým jedincem a okolním světem. Nechyběly nejznámější skladby jako pověstná „antiškolní“ Another Brick in the Wall No. 2, Mother, Hey You či Comfortably Numb.
Nadčasový příběh
Globální kritika
Watersovi ale nutno přičíst k dobru to, že při kritice ideologií kritizuje snad všechny bez rozdílu. To například ilustrovaly záběry animovaného vojenského letadla, které místo bomb shazovalo nejen symbol kříže, židovské a pěticípé hvězdy či arabského půlměsíce, ale i loga nadnárodních společností jako například McDonald´s, Mercedes či Shell. A velké ovace u českého publika Waters vyvolal ve chvíli, kdy se v písní Mother při verši „Mother should I trust the goverment?“ (Mami, měl bych věřit vládě?) objevil na rozestavěné zdi obrovský nápis v češtině „Ani z prdele“ - symbolicky v den, kdy sněmovna hlasovala o vládě nevzešlé ani z voleb.
Představení The Wall Live se v pražské O2 areně uskutečnilo potřetí, dvakrát v květnu 2011 a jednou včera. Vzhledem k technické a finanční náročnosti jevištního ztvárnění projektu i věku hlavního aktéra a autora The Wall, kterému bude zanedlouho sedmdesát, možná i naposled. Kdo tam nebyl, pochybil.
