Toalety: plíseň i zářivá čistota | E15.cz

Toalety: plíseň i zářivá čistota

Pokud návštěvníka města horkých pramenů přepadne potřeba úlevy, nemusí se rosit obavou, že nedoběhne.

Devět veřejně přístupných WC napočítala redakce Sedmičky na trase od Horního nádraží až po Goethovu stezku za Grandhotelem Pupp. Jejich úroveň se výrazně liší, ovšem i ty nejhorší turistům dobře poslouží v okamžiku, kdy kříží nohy akutní potřebou a hrají doslova o vteřiny.
Zažila to i jednadvacetiletá studentka Zuzana Okálová ze Zlína, která prázdninového času využila k návštěvě karlovarského Fresh Film Festu. Při prohlídce lázeňského centra se dostala do situace, kterou mohla vyřešit jedině toaleta. Naštěstí byla blízko.
„Asi jsme s holkami moc ochutnávaly prameny. Ale do křoví jsem nemusela,“ rozesmála se. A pak chválila. „Toalety u Thermalu byly voňavé, na špinavý záchod bych nešla.“
Zuzana, která do Karlových Varů přijela vlakem, měla štěstí, že se do stejné situace nedostala třeba právě v okolí Horního nádraží. Tam by skutečně stála před rozhodnutím, zda se posadit, či nikoliv. Právě veřejné WC na Horním nádraží spolu se záchody na Tržní kolonádě na konci Lázeňské ulice totiž dopadlo v našem testu kvality nejhůř. A o moc lépe na tom nebyly ani záchodky na Goethově stezce. Naopak perfektní toalety, které odpovídají době, nabízejí Mlýnská i Vřídelní kolonáda. Velmi dobré jsou i záchody za Billou nebo u Thermalu.

Zdarma, ale bez papíru

Toalety na Horním nádraží vypadají stejně jako celá drážní budova. Ponuře a zchátrale. Cestující vlakem si tam musí nejprve vyzvednout klíč od WC v úschovně zavazadel. Pak se protáhnou temnou chodbou, aby na jejím konci narazili na záchody s oprýskanými kachlemi. Pravdou je, že záchod nesmrdí, přestože jediné umyvadlo s kouskem okoralého mýdla je špinavé stářím. Na Horním nádraží se za použití WC neplatí, a tak tam zřejmě proto chyběl toaletní papír.
Podobný zážitek čeká turisty na Tržní kolonádě, tentokrát už ale za peníze. U vchodu si nejprve ve světovém jazyce lze přečíst, že PRICE (cena) je deset korun, potom zbývá vyšlápnout schody nahoru, kde ovšem dolehne smutek provinční zaostalosti. Kolem plesnivých stěn vedou elektrorozvody, otevřeným zamřížovaným oknem do místnosti fouká. V době naší návštěvy poletovaly po podlaze kousky toaletního papíru, do kterého si zákazníci utírali ruce. Vítr je prevít. Toalety na Goethově stezce, přestože nepatří mezi reprezentativní, jsou zřejmě zvyklé na zahraniční klientelu. Ačkoliv jsem nahlas pozdravil „Dobrý den“, muž v džínové vestě odpověděl chraplavým Guten Tag. Když mi pak při placení upadla mince na zem (pisoár za deset korun) a já se pro ni sehnul, snažil se mě zastavit. „No problemo,“ naznačoval, že se pro ni ohne sám. A nakonec při odchodu, když mi podal dvacet centimetrů toaletního papíru, abych si utřel ruce, poděkoval: „Thank You“. Neměl zač. Byl sice snaživý, ale dvě popelnice postavené u umyvadla mi vadily.
Průměrné svým interiérem jsou záchodky na Dolním nádraží. Jejich provozovatel však nepostrádá smysl pro humor. „Toto sociální zařízení je památné tím, že jej Jára Cimrman nikdy nenavštívil,“ informuje cedulka pověšená na pánských záchodech na Dolním nádraží. Další slogan nad mušlemi pány nabádá, aby mezi sebou při močení nedodržovali diskrétní vzdálenost. A nakonec na dveřích k jednomu ze záchodů stojí: For Brad Pitt only!

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!