V Česku stojí něco mez šesti a sedmi tisíci továrních komínů, těch tradičních zděných je zhruba 3400. Čtyři stovky z nich musely za posledních deset let ustoupit nové výstavbě, nebo je jen zbořili, říká spoluautor knihy Tovární komíny – pády ikon průmyslového věku Martin Vonka. Publikace mapuje fenomén boření komínů.
„Nejhorší je, když komín, případně i se svojí továrnou, neustoupí ničemu. Když je stavba zbořena jen tak, bez další vize. To se bohužel děje docela často. V tomto století jinak často průmyslové objekty společně s komíny nahradily a nahrazují supermarkety, parkoviště, nové průmyslové či bytové stavby, celá řada jich v minulosti padla i kvůli solárním elektrárnám,“ přibližuje Martin Vonka osud komínů v Česku.
Český rekordman podle Vonky ale stále stojí. Jde o železobetonový komín elektrárny Chvaletice, který měří 300 metrů.
„Celkově v historii stálo několik komínů, které se v době svého vzniku mohly pochlubit výškovým prvenstvím. A těm, co již nestojí, je věnována celá jedna kapitola v naší poslední knize Tovární komíny – pády ikon průmyslového věku,“ dodává Vonka.
Jedním z nich je například komín honosící se titulem „nejvyšší v monarchii“, který byl vysoký 95 metrů a stál od roku 1912 v továrně na mýdlo s jelenem v Ústí nad Labem. Rekord pak držel do roku 1920, kdy jej nahradil první stometrový komín u nás. Ten stále stojí v bývalé plzeňské papírně, i když je o pár metrů zkrácen.
„Naše nová kniha je sice o fenoménu boření komínů, ale ukončujeme ji pozitivně. Tedy pohledem, co se může dít, když se komín zachová a využije se jeho silného potenciálu být orientačním bodem, místním památníkem průmyslu nebo technickou památkou,“ uzavírá Vonka.
Vonka se mapování komínů věnuje na Fakultě stavební ČVUT v Praze dlouhodobě, na svém kontě má čtyři publikace. Je také členem Svazu českých komínářů a provozuje web Fabriky.cz. Se svými kolegy plošně zmapoval na tisíce komínů. Detailněji se jim podařilo prozkoumat stovky z nich.
