Tropické dny roztopily město do žhava. Kde a jak se levně ochladit?

Kde hledat chládek a úlevu od úmorného vedra? Sedm rad, jak přežít v Praze tropické dny bez úhony.

Písek ze Sahary se na Prahu snese několikrát do roka, mořskou sůl přinese vítr do metropole téměř každý týden. Teď přiblížily Pražany rovníkovému pásmu i teploty.

Odpoledne stoupají vysoko nad třicet stupňů a všechno živé hledá úkryt před palčivým sluncem.

Ve voze dobře, pod zemí lépe

Jen část horkého vzduchu propustí do vestibulů a tunelů metra obrovské ventilátory na povrchu. Díky tomu se Pražané mohou při čekání chladit v teplotách kolem dvaceti stupňů Celsia.

„Záleží na tom, jak hluboko je stanice. Někde teplota nepřesáhne osmnáct stupňů, jinde je až šestadvacet. S jistotou je tam ale lépe než na ulici. Už pro ten velký průvan,“ říká vedoucí správy tunelů Dopravního podniku Milan Petráček.

Na povrchu musí mít cestující štěstí. Každý druhý autobus je klimatizovaný. U tramvají je to horší. „Klimatizací je vybavena třetina vozů,“ říká mluvčí Dopravního podniku Ilona Vysoudilová.

Pak už zbývá doufat, že tramvaj nebude muset kvůli horkem vybouleným kolejnicím omezit rychlost či nezůstane stát. „Dva případy už jsme měli. Svářeči jej ale do hodiny a půl opravili,“ vysvětluje Vysoudilová.

Ve vodárnách ani nemusí sledovat teploměr, horké dny poznají podle spotřeby vody. Z kohoutků domácností jí teklo v uplynulých dnech o několik procent více než obvykle. A to jsou dovolené a prázdniny.

„Do vyšší spotřeby se určitě nepromítá, že lidé více pijí nebo se sprchují. Hodně vody vytočí do bazénů a na zalévání zahrádek,“ říká Ondřej Pokorný z Pražských vodáren a kanalizací.

Vodárny zařadily vyšší rychlost. Ze Želivky, která zásobuje přes dvě třetiny Prahy pitnou vodou, se teď vyrábí čtyři tisíce litrů za sekundu, místo obvyklých tří tisíc.

Kropicí vozy jezdí čtyřikrát denně

Jakmile průměrná teplota za čtyřiadvacet hodin dosáhne alespoň pětadvaceti stupňů, je to povel pro kropicí auta Technické správy komunikací. Vepředu kropí silnici, vzadu tryská voda do vzduchu jako rozprašovač.

Kdo by si chtěl na spršku počkat, největší šance bude mít mezi jedenáctou a osmnáctou hodinou v centru. Sprchuje se Národní třída, Pařížská nebo nábřeží.

„Prahy 1 a 2 se kropí vždy, jsou to kamenné čtvrti, kde jsou třicetistupňová vedra. Od pátku jezdí vozy pravidelně i do Prahy 4, 5, 6, 7 a 8,“ říká Roman Pazderník ze správy.

Praha 9 a další okrajové části mají tolik chladivé zeleně, že na tuto službu nedosáhnou. Kropicí četa ale dá hodně na předpověď, jakmile je šance, že zaprší, zůstanou auta v garáži.

V kašně se jen svlažit, pitná voda je v pítkách

Další voda zdarma na ulici tryská z kašen, fontán a pítek. V metropoli je jich podle webových stránek prazskekasny.net přes šest stovek. Polovina veřejně přístupných. Například v areálu Pražského hradu se dá najít šestatřicet osvěžení.

Sedm pítek opečovává i Technická správa komunikací. V Zítkových sadech, na Hřebenkách nebo Loretánském náměstí. „Jenom z jednoho pítka se nedá pít a to je fontána Celetná,“ říká René Brunclík.

Ke koupání jsou zatím všechny rybníky

Komu nestačí smočit si jenom ruce nebo nohy, může se vrhnout rovnou do rybníka. Dobrou zprávou je, že koupání v žádném z přírodních koupališť zatím pražští hygienici nezákazali.

Na konci června udělili pouze pomyslnou „trojku“, tedy stupeň zhoršená jakost vody, koupališti na Lhotce.

Opatrnost je ale nutná všude, protože vysoké teploty vodu zhoršují.
„Kvalita vody se měří jednou za čtrnáct dní. Ke konci tohoto období už může být voda úplně jiná,“ varuje hygienik Matěj Čermák.

Přesné údaje o kvalitě vody zveřejňují hygienici na www.hygpraha.cz.

Před smogem se nedá skrýt, tak nevětrejte

Oproti zimnímu období má letní smog velkou nevýhodu. Není vidět, o to je nebezpečnější. Dráždí dýchací cesty, zlobí především děti, staré lidi a astmatiky.

„Nedá se před ním ukrýt, chvilku trvá než přízemní ozon vznikne, pak ale může déle trvat,“ říká Jan Macoun z Českého hydrometeorologického ústavu.

Nejrychleji vzniká, ale také paradoxně se nejrychleji ztrácí v centru města. Podle Evropského práva musí meteorologové upozornit obyvatele, když překročí množství ozonu hodnotu 180 mikrogramů na metr krychlový. To se stalo v Praze o víkendu hned dva dny za sebou.

„Přes den může mít hodnoty kolem 170 nebo 180, ale na noc se muže rychle snížit na pouhé desítky. Na periferiích metropole ale zůstává i později na hodnotě přes sto mikrogramů na metr krychlový,“ říká Macoun.

V čistém vzduchu se totiž pomaleji odbourává, proto velké množství ozonu otravuje dlouhodobě lidi třeba na horách.

Jak se bránit? Větrat až v noci a vyhýbat se frekventovaným silničním tahům.

Přes poledne na nákup do obchodního centra

Ještě větší ochlazení než průvan v metru nabízejí obchodní centra. A hlavně prodejny s potravinami. Kardiaci a lidé s dýchacími problémy mohou alespoň částečnou úlevu hledat mezi chladicími boxy.

„V obchodech máme běžnou teplotu nastavenou na čtyřiadvacet stupňů, u chladicích vitrín je teplota o trochu nižší,“ říká Eva Karasová z Tesco Stores.

S obchodními centry je ale spojeno i jedno nebezpečí. Ani při krátkém nákupu nesmí zůstat v autě nic živého. I když na auto na krytém parkovišti přímo nepraží a garáže se větrají, smog a teplý vzduch může způsobit zavřenému dítěti či zvířeti zdravotní problémy.

„Volali všímaví lidé, že je někde v autě dítě nebo pes, ale naštěstí se vždy za minutku objevil rodič, který se zdržel ve frontě u bankomatu,“ vysvětluje mluvčí pražských policistů Andrea Zoulová.