Trvá válka plavců. Hádají se o vodu

Na povrchu sváru dvou budějovických plaveckých oddílů jde o sportovní rivalitu. Pod hladinou sporu to ale vypadá na víc. Na komerci a peníze. Voda na plaveckém stadionu je totiž stále větším obchodem.
Oddíl TJ Koh-i-noor předal v těchto dnech radnici petici a pohrozil právníky. Nelíbí se mu, že radní zrušili po čtyřiceti letech smlouvu na pronájem bazénu a protežují konkurenční občanské sdružení Plavání České Budějovice. To vede bývalý trenér plavců Koh-i-nooru Jiří Filip, jenž je zároveň šéfem městské sportovní komise. „Je v tom politika. Petici podepsaly tři stovky rodičů našich žáků plavecké školy a oddílu. Až po ní jsme dostali novou smlouvu na bazén,“ tvrdí dlouholetá předsedkyně tělovýchovné jednoty Eva Šmausová. „Šéfové z Plavání se chovají jako gauneři,“ myslí si otec jednoho z malých plavců Ivo Kostříž.
Současný trenér plavců Koh-i-nooru Rostislav Šimůnek tvrdí, že konkurence, hlavně Filip, zneužívá politické výhody. Obchází školy a přetahuje plavce Koh-i-nooru na svoji stranu. Šimůnek sám přitom na čas přešel z Koh-i-nooru ke sdružení Plavání, ale zase se vrátil. Kvůli špatným mezilidským vztahům.
Oba týmy mají na první pohled rovné startovací čáry. Bazén plovárny, která patří městu, mohou využívat dva a půl dne v týdnu. Od radních mají slíbenou stejnou dotaci. Celkem 1 116 korun na člena pro letošní rok. Pro Koh-i-noor to představuje 383 tisíc a pro Plavání, které má víc členů, 475 tisíc korun.
Občanské sdružení Plavání České Budějovice vzniklo před pěti lety. Jeho předseda Jiří Filip se domnívá, že jádrem sporu je plavecká škola, kterou nabízejí obě seskupení. Její žáci platí kolem padesáti korun na hodinu. Kvůli přetahování zájemců dokonce Koh-i-noor snížil cenu na devětačtyřicet korun, Plavání požaduje jedenapadesát. Za členství v oddílech navíc platí rodiče žáků částky kolem deseti tisíc korun ročně. Za přestupy jinam odstupné podle výkonnosti od pěti do dvaceti tisíc.
„Je v tom byznys. My ale rozhodně nikoho k přestupu nepřemlouváme. Plaveckou školu provozují na stadionu ještě dvě soukromé organizace. Dokonce svážejí děti ze škol autobusy za vysoké poplatky. Koh-i-noor se léta choval, jako by měl na stadionu přednost, ale žádnou nikdy ve skutečnosti neměl. Chceme rovné podmínky,“ říká Filip. Právě plaveckou školu začalo jeho sdružení nabízet od letošního roku. „Vznikem konkurenčního prostředí by se měly zlepšit služby a pravděpodobně zlevnit také výuka plavání,“ míní náměstek primátora Kamil Calta.
Zároveň si myslí, že až do letošního roku měl exkluzivitu Koh-i-noor. Město teď chce nabídnout všem stejnou příležitost. To znamená stanovit i časy pro komerční plavecké školy. Z nich by pak mohli vyrůst třeba talenti a reprezentanti města ve vrcholovém sportu. Jedním z nich je sedmnáctiletý Vít Ingeduld. Letos měl v republice nejlepší čas v plavání na pět kilometrů. Do sdružení Plavání přešel z Koh-i-nooru. „V Koh-i-nooru jsem byl devět let. Mám dojem, že tady jsem ve větší pohodě,“ hodnotí Ingeduld.