Ukradený barokní sborník se vrátil poštou
Na šok z 23. září 1998 kurátorka olomouckého Muzea umění Štěpánka Bieleszová asi jen tak nezapomene. Když tehdy kontrolovala výstavu kreseb Paola Paganiho, který žil a tvořil na přelomu 17. a 18. století, zjistila, že je jedna z vitrín prázdná.
„Byla to běžná kontrola. Všední pracovní den, půl páté odpoledne, hodinu před koncem otvírací doby. Všimla jsem si, že ve výstavním sále zvaném kabinet je jedna vitrína otevřená a chybí v ní sborník,“ vzpomněla Bieleszová. Paganiho výstava byla první, kterou organizovala její mladší podřízená.
Proto, i když se lekla, stále věřila tomu, že si sborník vzal někdo z kolegů. „Třeba na vyčištění nebo fotografování, i když by to bylo hodně nezvyklé. Paní, která kabinet hlídala, ale o ničem nevěděla,“ vzpomíná Bieleszová.
Sborník, v němž byl mezi jinými autory zastoupen i Pagani, měl tehdy cenu asi čtyř milionů korun. Pro muzeum to navíc byla choulostivá situace, protože patřil vědecké knihovně. Hlídačka v muzeu skončila a Bieleszová a její podřízená přišly o část platu.
Policie zloděje ze stovky návštěvníků nikdy nevypátrala. Na sborník by se pomalu zapomnělo, kdyby nepřišel letos koncem dubna poštou autorovi výstavy, historikovi umění Univerzity Palackého Milanu Tognerovi. Po dvanácti letech. „Případ musíme vyšetřit, přestože po deseti letech již vypršela promlčecí lhůta,“ uvedl policejní mluvčí Michal Pižurin. Zloději donedávna hrozil až osmiletý trest, kterému by se nyní vyhnul. Pokud je vůbec naživu.
Ze sborníku někdo vytrhal více než polovinu listů. „Původně to bylo vázané album, které obsahovalo sto jedna listů se 137 kresbami středoevropských a italských malířů. Původně tvořilo součást sbírky děkana augustiniánského řádu Antonína Martina Lublinského a pocházelo z knihovny kanovníků lateránské kongregace v Olomouci. Soubor kreseb má velký význam pro bližší poznání výtvarné situace na Moravě,“ uvedl Rostislav Krušínský z oddělení historických fondů vědecké knihovny. Poničený sborník má nyní v trezoru.
