Ústecký Tatran: léta nadšení a koňského i lidského potu

Základy tradice moderního jezdeckého sportu v Ústí nad Labem položil na sklonku 19. století továrník Johann Schicht. Dnešní Tělovýchovná jednota Tatran je přímým pokračovatelem.
„Původní jezdecký areál, vybudovaný Schichtovými závody, s krytou jezdeckou halou a stájemi pro dvacet koní byl na území dnešního zimního stadionu, a to ještě před druhou světovou válkou.“ vypráví předseda oddílu Bořivoj Zatloukal.

Nadšení pro koně

Po válce měl zdejší jezdecký klub, tehdy pod názvem SVAZARM, čtyři koně zapůjčené od vojenské správy, v létě 1949 spadl pod Tělovýchovnou jednotu Sokol Ústí n. L. V roce 1950 se již konaly první poválečné závody.
Od roku 1954 sídlí oddíl v dnešních prostorách v ústecké čtvrti Bukov. „Názvy a podmínky se měnily, nadšení lidí ochotných udělat cokoli pro koně a jezdectví naštěstí přetrvává a nemění se,“ dodává Zatloukal.
Sám je jedním z takových. Projektant, jehož dcera se zamilovala do koní a strhla s sebou celou rodinu.

Ranč ve městě

Mít za předsedu projektanta je pro oddíl velké plus. Většina budov, které dnes tvoří zázemí TJ Tatran, včetně přilehlé veterinární ordinace vybudované z garáže pro autobus, nesou jeho „podpis“.
K areálu patří jezdecký park a všechno dohromady tu působí dojmem oázy zasazené do městského ruchu.
„Chceme, aby se tu cítili všichni dobře. Zvířata i lidi. Co je lepšího pro městské děti než kontakt se živými zvířaty, zodpovědnost v péči o ně a disciplína, která k tomu patří?“ uvažuje nahlas Bořivoj Zatloukal.

Okovat je umění

Na čtyřicet dětí z oddílu Tatranu se tu postupně seznamuje s jezdeckým sportem i prací, která stojí za čistotou zdejších stájí a krásou jejich obyvatel.
Trenérka Petra Kratochvílová právě asistuje u výměny podkov hvězdy zdejších stájí Arota. Ale oči má všude. Takže najednou vyletí jako střela a vrací se s jednou z dívek z oddílu.
„To je hezké, že jsi ho chtěla sama vyčistit, ale dobře víš, že bez dozoru máte přísně zakázáno se ke koním přibližovat,“ zlobí se.
Kovář Radomír Kubač mezitím vysvětluje fotografovi Sedmičky taje své práce. Například jak se trefit podkovákem do správného pětimilimetrového bodu rohoviny kopyta.
„U dostihových koní jsou to dokonce tři milimetry,“ vysvětluje Kubač.
Arot dostává za trpělivost mrkev. Dvacetiletý věčný mladík, jehož formu a zdravotní stav sem jezdí obdivovat odborníci z celé republiky.
„Je to náš poklad, a hlavně přítel. V době, kdy aktivně závodil a vyhrával, nám za něj nabízeli tři čtvrtě milionu, ale neprodali jsme ho,“ vypráví Bořivoj Zatloukal.

Tatran sází na mládež

Jezdecký oddíl Tatranu má na kontě několik mimořádných úspěchů z nedávné minulosti. Patří k nim druhé místo na mistrovství republiky v roce 1995, tři stříbrné medaile z mistrovství ČR v přeboru žen či zlatá medaile z mistrovství republiky v kategorii družstev v roce 1999.
V posledních letech se oddíl zaměřil na intenzivnější práci s mládeží.
„Přejeme si, aby naši mladí svěřenci dosáhli dobrých výsledků na mistrovství dětí a dorostu České republiky v parkurovém skákání a snad i v drezuře,“ svěřuje se Bořivoj Zatloukal.

Kam s hnojem?

Ve stájích Tatranu je dnes čtyřiadvacet koní, deset z nich patří oddílu, ostatní tu mají ustájené soukromí vlastníci. Není to levná záležitost. Čtyři tisíce korun měsíčně.
„Z tisíce na osm tisíc korun za měsíc se zvýšila jen cena za odvoz hnoje technickými službami,“ stěžuje si Zatloukal.
Jeho dcera Iva Eisermannová, která dnes žije v Německu, nad tím kroutí hlavou. „Tam, kde bydlím, je po koňském hnoji docela poptávka, tady se vyváží na skládku toxických odpadů,“ podivuje se.

Odmala v sedle

Tým Tatranu vedený Bořivojem Zatloukalem tvoří čtrnáct jezdců s licencí, z nichž Petra Kratochvílová je zároveň hlavní trenérkou a její poradkyní Iva Eisnerová. Vstup dětí do oddílu tu neomezují přesným věkem.
„Máme pony klub pro děti předškolního věku i výcvik nováčků, kdy děti pochopitelně musí mít doprovod rodičů. Kdy a za jakých podmínek mohou začít trénovat samy, záleží spíš na vyzrálosti a psychice každého z nich. A souhlasu rodičů,“ vysvětluje Petra Kratochvílová.

Hobby soutěže

Vedle šesti tradičních jezdeckých závodů ročně pořádá Tatran diváky i závodníky oblíbené hobby soutěže.
Jde tu o možnost pro začínající adepty jezdeckého sportu vyzkoušet si atmosféru závodů a zároveň pod vedením zkušených cvičitelů postupně odstraňovat chyby v parkurovém ježdění a drezuře. „Chceme vytvořit mládeži co nejlepší podmínky. A znova jsme u peněz. Začarovaný kruh. Oddíl je závislý hlavně na stále klesajících dotacích z výtěžků Sazky, ty ale pokryjí tak pět procent nákladů. A členské příspěvky omezuje fakt, že většinu členů tvoří mládež do osmnácti let,“ povzdychne na závěr Bořivoj Zatloukal.