Vášnivý monarchista s duší Evropana. Před 160 lety zemřel kníže von Metternich

Klemens von Metternich

Klemens von Metternich Zdroj: profimedia.cz

Narodil se v roce 1773 v Koblenci, zemřel ve Vídni a pochován je v západočeských Plasích. Řeč je o knížeti Klemensi von Metternich, rakouském ministru zahraničí a kancléři, který se cítil být nejvíce Evropanem. Dnes si připomínáme 160 let od jeho smrti.

Metternich nebyl Rakušan. Jak ve světě ještě nedotčeném nacionálním blouzněním bylo obvyklé, původ byl spíše zeměpisnou zajímavostí než určením národnosti. Narodil se v německém Porýní, avšak sňatek s Eleonorou Kounicovou, dcerou bývalého moravského zemského hejtmana, ho katapultoval mezi vídeňskou smetánku.

V roce 1809 byl jmenován ministrem zahraničí, kterým zůstal téměř 40 let. Vrcholem jeho kariéry – možná předčaným – byl Vídeňský kongres na přelomu let 1814 a 1815. Jednalo se o událost, která v devatenáctém století neměla obdoby. Do Vídně se sjelo přes pět desítek členů panujících domů, 250 diplomatů a počet obyvatel Vídně po dobu jednání vzrostl o třetinu. Také náklady činily úctyhodných dvacet milionů zlatých.

Metternichovi se v rozhádané ponapoleonské Evropě podařilo prosadit nový koncept takzvané Svaté aliance, spojenectví evropských panovníků proti nacionalismu, revoluci a za udržení monarchistických principů. Tento systém v následujících letech ovlivňoval celou Evropu a byl schopen zajistit i relativní mír.

Metternich byl vášnivým zastáncem monarchismu, který v jeho pojetí stál v příkrém rozporu s politickými důsledky nacionalismu. Soulad heterogenních a protichůdných zájmů v jednom státě podle něj dokázal lépe zajistit monarcha z vůle boží nežli novoty liberalismu. Postupem času ale jeho úsilí připomínalo spíše boj s větrnými mlýny. I když byl možná nejvýznamnějším státníkem Evropy, revoluční rok 1848 rozemlel jeho dílo na prach.

Po odstoupení z funkcí pobýval střídavě ve Vídni a na zámku Kynžvart, který patřil Metternichům až do roku 1945. Na zámku založil jedno z nejstarších muzeí v Česku, které obsahuje historické mince, umělecké předměty, ale i mnohé bizarní kuriozity. Ty mimo jiné přispěly k inspiraci díla výjimečného spisovatele Ladislava Fukse.