Vědci se zaměří na metan
Pod Ostravou vedou desítky kilometrů štol a mnohé z nich nejsou na žádné mapě. V příštích deseti letech budou experti podrobně zkoumat všechna místa, pod kterými se na Ostravsku kopalo uhlí. Cíl akce, která začíná v těchto dnech, je jednoznačný: dostat pod kontrolu nebezpečný metan.
„Jde o celý soubor opatření, jak zajistit bezpečnost obyvatel na Ostravsku. Musíme je uchránit před nenadálými výstupy důlních plynů na povrch,“ vysvětluje Kamil Šperlín ze státního podniku Diamo, který má na Ostravsku na starosti již dávno zavřené doly.
Díky dosud nebývale velkému průzkumu chtějí experti přesně zmapovat, kde je zapotřebí plyn odsávat, kde pomohou odplyňovací vrty a podobně.
Metan je výbušný plyn, který uniká ze starých důlních děl. Ze šachet ho vyvádějí nejrůznějšími komíny. Nejvíce je jich ve Slezské Ostravě, mnohé mohou lidé nalézt i v centru Ostravy. Třeba naproti Divadlu Antonína Dvořáka.
„Není vyloučeno, že další komínky ještě přibudou,“ říká Pavel Fasolo, další z expertů ze státního podniku Diamo.
Desetileté měření bude stát jednu miliardu a šedesát milionů korun. Zakázku získaly firmy Geosan a Energie - stavební a báňská. Na pracích se podílí řada dalších firem stejně jako i Vysoká škola báňská.
Metan, který nelze rozeznat čichem, způsobil řadu důlních neštěstí, nebezpečný může být i na povrchu.
Naposled v Ostravě přímo zahrozil v roce 1999. V Hrušově kvůli velkému množství metanu v ovzduší zničil výbuch plynu finský domek. Jeho devětašedesátiletá obyvatelka si chtěla zapálit svíčku a skončila s těžkými popáleninami v nemocnici.
Experti nyní přesně zmapují třiačtyřicet kilometrů čtverečních ostravsko-karvinského revíru. Počínaje rokem 2019 tak má být metan pod kontrolou a neměl by lidem na povrchu přichystat žádná nepříjemná překvapení.
Pokles? Nehrozí
Podzemí Ostravy je přitom nejrůznějšími starými důlními chodbami provrtáno v obrovském množství. „Jde o stovky kilometrů chodeb,“ dodává Fasolo s tím, že přesná čísla neexistují. Uhlí se v Ostravě pravidelně těžilo prakticky po dvě století.
Experti o mnohých starých šachtách ani nevědí. Jak říká Šperlín, jedním z cílů právě začínající akce přezdívané „Velký metan“ je právě i dohledání a zabezpečení takových starých důlních děl.
I přes tak provrtané důlní podzemí už však prý v Ostravě nehrozí kvůli poddolování žádné větší škody. „Poklesy už neočekáváme,“ konstatuje Fasolo.
Poklesy půdy přitom ještě před několika desetiletími k městu neodmyslitelně patřily. Znám je případ Slezskoostravského hradu, který během let klesl o celých šestnáct metrů.
Poslední vozík s uhlím vyjel ze šachty na území města Ostravy v roce 1994. Těžba však ještě donedávna pokračovala v nejbližším okolí. V Petřvaldu skončila v roce 1998. Nejhlouběji se horníci dostali ve Slezské Ostravě. Na Dole Petr Bezruč se těžilo v rekordní hloubce 1089 metrů.
Zbývá Jeremenko
Ostravské šachty jsou nyní zasypány a podle Fasola je prakticky nemožné se již do nich dostat. Hlavní jámy překrývají betonové poklopy. „Vše musíme pravidelně kontrolovat,“ vysvětluje Fasolo úlohu státního podniku ve vztahu k bývalým dolům. Jedinou výjimkou potvrzující pravidlo je důl Jeremko ve Vítkovicích. Tam se ještě pracuje. Bývalý důl nyní slouží jako obrovská přečerpávací stanice vody. Čerpadla vytahují vodu z podzemí bývalých dolů v Ostravě a vypouští ji do řeky Ostravice. I toto zajišťuje podnik Diamo. „Kdybychom to nedělali, voda by natekla do karvinské části uhelného ložiska,“ doplňuje Fasolo.
