Vědci umějí lépe filtrovat slanou vodu. Pitná přitom bude stále více nedostatková

Američtí chemici z University of Texas a Pennsylvania State University oznámili, že zvýšili efektivnost filtračních membrán (na snímku), které se používají k filtraci mořské vody.

Američtí chemici z University of Texas a Pennsylvania State University oznámili, že zvýšili efektivnost filtračních membrán (na snímku), které se používají k filtraci mořské vody. Zdroj: Enrique Gomez/Penn State

Marek Schwarzmann
Diskuze (0)

Na odsolování mořské vody spoléhá řada států i firem jako na podstatný způsob získávání pitné vody. S očekávaným budoucím úbytkem a znehodnocením vnitrozemských sladkých vod tak roste význam procesu desalinace, a přesně proto se na ni také zaměřili američtí chemici z University of Texas a Pennsylvania State University.

Ti nyní oznámili, že zvýšili efektivnost filtračních membrán (na snímku), které se k filtraci mořské vody používají, a to až o 40 procent. Stačí jen prý pomocí nanotechnologií vyrobit membránu s dostatečně konzistentní hustotou.

Ve studii, kterou publikoval časopis Science, popsali, jak významnou roli v efektivitě fungování již existujících a běžně využívaných membrán pro filtraci vody hraje jejich hustota na molekulární úrovni.

Proces, v rámci kterého mořská voda (nebo jakákoliv jiná kapalina obsahující rozpuštěné minerály) prochází membránou, jež zachycuje rozpuštěné složky, se nazývá reverzní osmóza. „Membrány pro tento proces jsou nyní široce využívány k čištění vody, ale dodnes jsme pořádně nevěděli, jak fungují na nanoúrovni,“ poznamenal na webu univerzity jeden z výzkumníků Manish Kumar. Dodal, že výzkum membrán se za poslední čtyři dekády v zásadě pohyboval „naslepo“ – tedy jen metodou pokus–omyl.

Kumarův tým nyní za pomoci elektronové mikroskopie popsal proces, v rámci kterého mořská voda prochází membránou, zakomponoval do něj analýzu chemického složení přítomných materiálů a hlavně pak 3D mapování jejich interakcí.

Výzkum postavil na dřívějších pozorováních, že lépe fungují „tlustější“ membrány. „Intuitivně by totiž měly být efektivnější ty tenčí,“ dodal. A právě 3D mapování ukázalo, že významnou roli hraje právě „vytěsnění“ hluchých míst, kde je struktura membrány řidší, tudíž způsobuje nižší efektivitu filtrace. Změnit by to měly sofistikovanější nanovýrobní procesy.

Začít diskuzi