Biologická udržitelnost, ekologická šetrnost a samozřejmě vysoká efektivita – to mají být primární vlastnosti nové generace pesticidů. Tyto cíle dovedly španělské vědce z institutu Neiker až k experimentům s netradičními typy látek a surovin. V časopisu Frontiers in Sustainable Food Systems nyní popsali, jak mixtura mláta či řepkových pelet s obyčejným kravincem „výjimečně efektivně účinkuje“.
„Vysoký podíl dusíkatých látek v těchto de facto odpadních surovinách (mláto, řepkové pelety) podporuje vyšší aktivitu blahodárných půdních mikroorganismů, což urychluje rozklad organického hnojiva (kravinců) a likvidaci hlístic a dalších parazitů (na snímku),“ uvedla vedoucí výzkumu Maite Gandariasbeitiová. Zdůraznila, že právě pomalý rozklad hnojiva vede k nahromadění nejrůznějších druhů parazitů v kořenových systémech rostlin, což skrytě poškozuje budoucí úrodu – kořenový systém rostliny totiž potom není schopen dostatečně efektivně přijímat živiny z půdy.
Tým vědců rovněž tvrdí, že při dodržení správného podílu obou složek dojde k velmi efektivnímu prohnojení půdy (proto právě přítomnost kravince) a meziročně až k 15procentnímu zvýšení výnosu. Vedle toho vykazovala půda také vyšší podíl „dobrých“ mikroorganismů a výrazně vyšší respiraci – tedy produkci oxidu uhličitého, jež je považována za základní ukazatel „živosti“ či kvality půdy.
Gandariasbeitiová hodlá v experimentech s dalšími biologickými směsicemi pokračovat a dále definovat jejich vhodné poměry pro nejrůznější typy zemědělsky využívaných rostlin a jejich plodin.
