Vědci zjistili, že ozónová díra je nejmenší v historii

Největší ozónová díra byla letos zaznamenána 8. září.

Největší ozónová díra byla letos zaznamenána 8. září. Zdroj: NASA Goddard/ Katy Mersmann

Časosběrný snímek z vypuštění stratosférické sondy k měření koncentrace ozónu nad polární stanicí.
ozónová díra, ilustrační foto
Ozónová díra je nejmenší od roku 1988. Není to ale známka rychlého hojení stratosféry
Vědci potvrzují: Lidské aktivity pomáhají zacelovat ozónovou díru. Ilustrační foto.
5
Fotogalerie

Dobrá zpráva přišla z polární stanice Amundsen-Sconn umístěné zhruba 100 metrů od jižního pólu – ozónová díra se podle posledních měření tamních klimatologů smrskla na své historické minimum od začátku oficiálního měření v roce 1982.

Data Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na svém webu publikoval NASA, podle jehož výzkumníků se k 8. září letošního roku oblast s minimální přítomností ozónu ve stratosféře, tedy takzvaná ozónová díra, smrskla na dosud nevídaných 10,1 milionů kilometrů čtverečních. „Obvyklá rozloha této oblasti bývá za normálního počasí dvojnásobná,“ uvedli vědci v tiskovém prohlášení.

Dle klimatologů se na zmenšení ozónové díry nejvíce podílely neobvykle mírné teploty v dané vrstvě atmosféry. S omezováním produkce freonových plynů tak zatím není důvod začínat. Za uplynulé zhruba čtyři dekády, co k měření míry přítomnosti ozónu dochází, je to teprve potřetí, kdy relativně vyšší teploty ve stratosféře pozastavily únik ozónu. Naposledy k těmto jevům došlo v roce 1988 a 2002. „Je to vzácná událost, které se nyní snažíme porozumět,“ uvedla atmosferoložka Susan Strahanová z Goddardova kosmického střediska při NASA s tím, že pokud by nedošlo k oteplení, díra by byla zcela jistě mnohem větší.

Lidstvo se snaží chránit atmosféru a právě ozónovou vrstvu, která odráží významné procento ultrafialového slunečního záření od roku 1988, kdy byl podepsán Montrealský protokol omezující globální produkce freonů. To mělo za následek pozvolné zmenšování ozónové díry, letos například také vědci nad Antarktidou nezaznamenali oblast, kde by ozón zcela chyběl. To je prý velmi nezvyklý jev.

Globální komplexní podnební jevy, které způsobují oteplení stratosféry, letos byly podle vědců nebývale silné. Ve výšce 19 kilometrů nad Zemí byla zjištěna teplota v průměru až o 29 stupňů Celsia vyšší, než je obvyklé. Podle dat NASA šlo dokonce o historicky nejvyšší zaznamenané hodnoty. Navíc došlo k výraznému zpomalení antarktického polárního víru, který oblast pravidelně ochlazuje, z průměrných 260 kilometrů za hodinu na 107 kilometrů za hodinu. Právě to umožnilo vzduchu poklesnout do atmosféry, ohřát se a způsobit také větší tvorbu oblačnosti. Zároveň také „importoval“ ozón z jiných oblastí právě nad Antarktidu.

Klimatologové nicméně varovali, že aktuálně pozorované globální oteplování rozhodně dále neoslabí antarktický polární vír, ba naopak.