Vrchol budějovického techna: 90. léta

Rok 1996. Techno se v Čechách teprve rozvíjí a do povědomí lidí se dostává jen pomalu. Přesto tehdejší teenager, dnešní DJ Body Bass, který si nepřál uvést své civilní jméno, začíná kupovat své první techno vinyly. U techna je kladený důraz na výrazný rytmus a rychlé tempo. To bývá 120 až 160 úderů za minutu. Hudba je založená na elektronických zvucích, záměrně monotónní a strojově chladné skladby zní jako moderní šamanské rytmy.
„Jenom poslouchat techno mě ale nebavilo. Chtěl jsem si to vyzkoušet i z druhé strany. Hrát,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý DJ Body Bass na své začátky před patnácti lety. Dnes vystupuje jako dýdžej a organizuje menší hudební akce.
Techno scéna v Budějovicích vzkvétala až do roku 2003. V nadcházejících letech se lidé začali víc orientovat i na jiné hudební žánry. „Hodně lidí chodilo do Gerbery, Slavie, do klubu New York a na českobudějovické výstaviště. Akce, kdy od večera do rána hrálo jenom techno, jsou už dávno pryč. Dnes se během party vystřídá několik dýdžejů s různými styly,“ říká Miroslav Beneš, kterému přátelé neřeknou jinak než Míra. „Dnes hrajeme hlavně v malých klubech. Velký sál bychom už v Budějovicích nenaplnili,“ upřesňuje.
I on je příznivcem elektronické hudby. Od šestadevadesátého roku hraje a organizuje akce jako DJ Body Bass.
Lidé často říkají veškeré elektronické muzice techno. Je ale jen její odnoží, patří tam i hudební styly trance, house, rave, breakbeat, tekno, jungle nebo drum'n'bass. V trance je větší důraz na melodii a evokuje zasněnou atmosféru. House používá prvky z disca, funku nebo soulu. Rave je zase ve srovnání s technem rychlejší a melodičtější, zatímco jungle, breakbeat a drum'n'bass jsou založené na spletitých smyčkách bicích.
Dýdžejové ostatní styly neberou jako konkurenci, ale jako inspiraci. „Hrajeme pro radost. Je nám to vážně jedno, když si lidé jdou poslechnout někoho jiného. Kdybychom to ale dělali pro peníze, tak by nás to mohlo štvát,“ souhlasí oba.
Při vystoupení má dýdžej před sebou alespoň dva gramofony, na kterých přehrává vinyly, a mixážní pult. S jeho pomocí prolíná, neboli mixuje jednotlivé skladby mezi sebou. Vzniká tak nepřetržitý a ucelený proud hudby. Nejdůležitější je, aby dýdžej sjednotil rychlost úderů a rytmiku. Pomocí sluchátek na uších slyší, co právě hraje v reproduktorech, ale i to, co teprve hrát bude. Za pultem zásadně stojí. Během vystoupení může vystřídat až desítky vinylů. Záleží prý na jeho šikovnosti a kreativitě.
„Vinyl-maxisingl, jak se správně říká deskám, které dýdžejové používají ke hraní, by si ale lidé neměli plést s elpíčkem, na kterém je celé album. Na klasické vinylové desce bývá jedna skladba ve více remixech,“ upozorňuje Beneš.
On i DJ Body Bass žijí hudbou. Přednost mají jen vztahy, rodina a zdraví. Pokud jdou utrácet, tak nejdřív za nové desky nebo další techniku potřebnou ke hraní.
„Nemám pocit, že se nějak lišíme od ostatních. Přes den chodíme do práce, ve svém volnu se věnujeme muzice. Jiní o víkendech třeba hrají fotbal. My se bavíme hudbou,“ říká Míra.
Posluchače techna ani ostatní elektronické hudby kolemjdoucí podle oblečení většinou nepoznají. I dýdžejové chodí v civilu. „Doba, kdy lidi nosili kožíšky, je už dávno pryč. I když třeba v Brně takové oblečení na party ještě nosí. V Budějovicích mi přijde, že hodně technařů je free a nemají vyhraněný styl oblečení,“ popisuje DJ Body Bass.
Akce dělají budějovičtí dýdžejové hlavně v klubech. Existuje ale takzvané free techno, které organizátoři pořádají venku. Mediální pozornosti neušly různé technoparty, které jsou podle některých lidí příliš hlasité. „Navzdory rozšířeným názorům nejsou návštěvníci agresivní, i když samozřejmě existují výjimky. A po skončení party většinou všechno uklidí,“ říká DJ Body Bass.
Techno je také potřeba odlišit od freetekna. To je ve srovnání s klasickým technem znatelně rychlejší a používá drsnější zvuky. Bicí dosahují až ke 240 úderům za minutu. Pro běžného posluchače je ještě méně stravitelné než techno.
Pod nálepkou tohoto žánru je někdy mylně označená i komerční hudba, která je orientovaná na klasické diskotéky. Je to eurodance nebo dancefloor. Sice využívají některé prvky z techna, ale nemají s ním ani s ostatní elektronickou muzikou nic společného.
Techno vychází z elektronické avantgardní muziky sedmdesátých let. Zejména z tvorby skupin, jako jsou Kraftwerk, Tangerine Dream nebo Cabaret Voltaire. Čistě elektronickou, rytmickou hudbu, kdy pomocí dvou gramofonů mezi sebou míchali jednotlivé skladby, začali v osmdesátých letech hrát detroitští dýdžejové Derrick May, Juan Atkins nebo Kevin Saunderson.

Technaři ve městě

Počet členů: zhruba 20 dýdžejů, tisíc posluchačů
Oblíbená místa: hudební klub K2, Music Club Fabrica, Singer Pub, klub Mr. Brown
Styly elektronické hudby: techno, tekno, freetekno, trance, house, rave, jungle, drum'n'bass, electro

Plánované akce

22.1. K2: Toxymoron DnB resident night-dj, C.N.B (Drumandbass.cz) and Bubblebeatz crew
29.1. Mc Fabrica: The Independence Day vol.1
4.2. Mr. Brown: SOUND OF MY HOOD - noc zlomených beatů, dj's: Body Bass, Atomhead, Fuckeer, Bagheera